Nový Hrad v Jimlíně. K prvnímu seznámení s tímto zajímavým barokním zámkem došlo v informačním centru v Žatci. Mezi propagačními materiály se přímo nabízel letáček, na jehož přední straně byla fotografie rozsáhlé zámecké stavby, nad kterou se tyčila věž ukončená šedou cibulovitou kopulí. Z textu jsme se dozvěděli, že původní hrad byl založen Albrechtem Bezdružickým z Kolovrat. Povolení ke stavbě vydal dne 2. 5. 1465 sám král Jiří z Poděbrad. Hrad byl postaven za pouhých devět let a stal se sídlem Novohradských z Kolowrat. Ti měli panství v držení více jak 100 let. Po nich se v rychlém sledu vystřídalo několik různých majitelů, kteří o hrad příliš nedbali. Když se připočtou válečné škody, výsledkem je pozvolna chátrající objekt. Mezi léty 1670 až 1689 je novým pánem hradu hrabě Gustav Adolf z Varrensbachu. Chátrající sídlo znovu ožívá, dostává barokní podobu a stává se reprezentativním šlechtickým sídlem. Bohužel v 18. století jsou majiteli panství Löwenegové z Tondeur, kteří se topili v dluzích. V tomto… K prvnímu seznámení s tímto zajímavým barokním zámkem došlo v informačním centru v Žatci. Mezi propagačními materiály se přímo nabízel letáček, na jehož přední straně byla fotografie rozsáhlé zámecké stavby, nad kterou se tyčila věž ukončená šedou cibulovitou kopulí. Z textu jsme se dozvěděli, že původní hrad byl založen Albrechtem Bezdružickým z Kolovrat. Povolení ke stavbě vydal dne 2. 5. 1465 sám král Jiří z Poděbrad. Hrad byl postaven za pouhých devět let a stal se sídlem Novohradských z Kolowrat. Ti měli panství v držení více jak 100 let. Po nich se v rychlém sledu vystřídalo několik různých majitelů, kteří o hrad příliš nedbali. Když se připočtou válečné škody, výsledkem je pozvolna chátrající objekt. Mezi léty 1670 až 1689 je novým pánem hradu hrabě Gustav Adolf z Varrensbachu. Chátrající sídlo znovu ožívá, dostává barokní podobu a stává se reprezentativním šlechtickým sídlem. Bohužel v 18. století jsou majiteli panství Löwenegové z Tondeur, kteří se topili v dluzích. V tomto…