Město Králíky a něco z okolí. Městečko, ve kterém jsem prožil část dětství patří k místům, kam se rád vracím. Navíc mě tentokrát čekal sraz naší třídy po 59 letech. Jedinou otázkou bylo, jak překonat asi 350 kilometrovou vzdálenost ze Sušice do Králík. Vyhrál to vlak a tak jsem postupně sledoval řeku Otavu, město ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/plzen":##Plzeň##:/a:##, nad kterým ční věž chrámu sv. Bartoloměje. Poté zámek Zbiroh, hrad Točník a nepropásl jsem ani okamžik, kdy se v údolí objevil hrad Karlštejn. Skalnaté údolí ##:a href="//www.turistika.cz/cestopisy/berounka":##Berounky##:/a:## zpříjemnilo cestu do Prahy, kde mě potěšil výhled na Vltavu a Hradčany. Následoval běh po pražském hlavním nádraží a po několika minutách se rychlík blížil ke Kolínu. Vlastně letěl, údaje o jeho rychlosti se zastavily až na 155 km za hodinu a než jsem se nadál stál jsem na nástupišti v ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/usti-nad-orlici":##Ústí nad Orlicí##:/a:##. Odtud Městečko, ve kterém jsem prožil část dětství patří k místům, kam se rád vracím. Navíc mě tentokrát čekal sraz naší třídy po 59 letech. Jedinou otázkou bylo, jak překonat asi 350 kilometrovou vzdálenost ze Sušice do Králík. Vyhrál to vlak a tak jsem postupně sledoval řeku Otavu, město ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/plzen":##Plzeň##:/a:##, nad kterým ční věž chrámu sv. Bartoloměje. Poté zámek Zbiroh, hrad Točník a nepropásl jsem ani okamžik, kdy se v údolí objevil hrad Karlštejn. Skalnaté údolí ##:a href="//www.turistika.cz/cestopisy/berounka":##Berounky##:/a:## zpříjemnilo cestu do Prahy, kde mě potěšil výhled na Vltavu a Hradčany. Následoval běh po pražském hlavním nádraží a po několika minutách se rychlík blížil ke Kolínu. Vlastně letěl, údaje o jeho rychlosti se zastavily až na 155 km za hodinu a než jsem se nadál stál jsem na nástupišti v ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/usti-nad-orlici":##Ústí nad Orlicí##:/a:##. Odtud