Z Tesáku přes PP Orlí hnízdo k rozhledně na Kelčském Javorníku Když mi na začátku měsíce dubna kolega v práci poznámkou o Rozhledně na Kelčském Javorníku nasadil pořádného brouka do hlavy, nezbylo než - abych její podobu mohl posoudit i vlastními zraky – vyčkat nejbližší soboty. Naštěstí byla už následující den. Nepříznivá předpověď počasí ale v hlavě vyvolala otázku přímo hamletovskou: Jít či nejít? Já se rozhodl jet... a dobře jsem udělal, neboť se páni meteorologové jako obvykle spletli a namísto předpovídaných slot byl krásný, byť zpočátku ještě mrazivý den. Na Tesáku, kde jsem z busu vystoupil, byly dokonce zamrzlé kaluže a na loňské trávě jinovatka! Abych se zahřál, přemístil jsem se rychlou chůzí na rozcestí pod horou Čerňavou, kde jsem si (k mému velkému údivu) na panelu přečetl informace o nové přírodní rezervaci Orlí hnízdo. Stalo se tak loňského roku a na enklávě… Když mi na začátku měsíce dubna kolega v práci poznámkou o Rozhledně na Kelčském Javorníku nasadil pořádného brouka do hlavy, nezbylo než - abych její podobu mohl posoudit i vlastními zraky – vyčkat nejbližší soboty. Naštěstí byla už následující den. Nepříznivá předpověď počasí ale v hlavě vyvolala otázku přímo hamletovskou: Jít či nejít? Já se rozhodl jet... a dobře jsem udělal, neboť se páni meteorologové jako obvykle spletli a namísto předpovídaných slot byl krásný, byť zpočátku ještě mrazivý den. Na Tesáku, kde jsem z busu vystoupil, byly dokonce zamrzlé kaluže a na loňské trávě jinovatka! Abych se zahřál, přemístil jsem se rychlou chůzí na rozcestí pod horou Čerňavou, kde jsem si (k mému velkému údivu) na panelu přečetl informace o nové přírodní rezervaci Orlí hnízdo. Stalo se tak loňského roku a na enklávě…