Ukrajina 2016, 4.díl Charkov Myslel jsem jak se hezky vyspím za klapotu kol a houpání vozu, ale nějak to nešlo. Tak sice se zavřenýma očima, ale přesto registruji půlhodinový pobyt v Kyjevě asi ve tři ráno. Kousek před Poltavou kolem 8 hodiny vstávám a dělám si snídani. Ve vlaku nikdo nenutí nikoho vstávat v určený čas a tak jsou cestující, kteří slézají z lehátek třeba v 11 hodin. Jsem rád, že mám celou část u okna jen pro sebe, na horním lehátku totiž nikdo nespal, a usedám k němu. Je vidět, že tento východní kraj je o něco chudší, než oblasti u Lvova. V řadě vesnic byste marně hledali asfaltovou silnici (nebo možná kdysi to asfalt byl) ale dnes jsou tam cesty samý výmol, po deštích pak hluboké kaluže. Trochu kontrast k tomu, že jak jsem již psal, zatímco nádraží a přilehlé budovy jsou celkem v slušném stavu a závorář ze zrekonstruovaného závorářského domku jde 2x denně po chodníku se zámkovou dlažbou vykonat do venkovního WC svou potřebu, tak místní obyvatelé klopýtají přes výmoly a díry a často i bahnem do… Myslel jsem jak se hezky vyspím za klapotu kol a houpání vozu, ale nějak to nešlo. Tak sice se zavřenýma očima, ale přesto registruji půlhodinový pobyt v Kyjevě asi ve tři ráno. Kousek před Poltavou kolem 8 hodiny vstávám a dělám si snídani. Ve vlaku nikdo nenutí nikoho vstávat v určený čas a tak jsou cestující, kteří slézají z lehátek třeba v 11 hodin. Jsem rád, že mám celou část u okna jen pro sebe, na horním lehátku totiž nikdo nespal, a usedám k němu. Je vidět, že tento východní kraj je o něco chudší, než oblasti u Lvova. V řadě vesnic byste marně hledali asfaltovou silnici (nebo možná kdysi to asfalt byl) ale dnes jsou tam cesty samý výmol, po deštích pak hluboké kaluže. Trochu kontrast k tomu, že jak jsem již psal, zatímco nádraží a přilehlé budovy jsou celkem v slušném stavu a závorář ze zrekonstruovaného závorářského domku jde 2x denně po chodníku se zámkovou dlažbou vykonat do venkovního WC svou potřebu, tak místní obyvatelé klopýtají přes výmoly a díry a často i bahnem do…