Návrat do míst, která jsme navštívili před čtyřiceti lety. Výlet Senohraby – Zlenice a zpět Sraz jsme si dali v sobotu ráno na hlavním nádraží v Praze. Já, Vašek, Michal a Láďa, čtyři bývalí spolužáci ze střední školy.   Do Senohrab jsme se vypravili patrovým vlakem CityElefant. Tyto vlaky mají kapacitu 310 sedadel a jsou velmi komfortní. Mají klimatizovaný interiér a nízkopodlažní nástupní prostor. A co nás velmi překvapilo – jsou úžasně tiché. V té souvislosti jsem si vzpomněl na hudební skupinu Grenhorns a její hit Oranžovej Expres. „…mně stačí, když slyším, jak ty pražce drncaj, djůdá, djůdá, djůdá, djůdá….“ Kdeže ty loňské sněhy jsou? Copak by asi nazpívali dnes? Vystoupili jsme v Senohrabech a dali jsme se cestou k plovárně. Trochu jsme se posilnili v občerstvení Baštírna, kde jsme také prohodili několik přátelských slov a rozdali pár úsměvů cykloturistkám, které toho již v dopoledních hodinách měly zjevně dost. Tím samozřejmě myslím v nohách. Po občerstvení jsme se dali… Sraz jsme si dali v sobotu ráno na hlavním nádraží v Praze. Já, Vašek, Michal a Láďa, čtyři bývalí spolužáci ze střední školy.   Do Senohrab jsme se vypravili patrovým vlakem CityElefant. Tyto vlaky mají kapacitu 310 sedadel a jsou velmi komfortní. Mají klimatizovaný interiér a nízkopodlažní nástupní prostor. A co nás velmi překvapilo – jsou úžasně tiché. V té souvislosti jsem si vzpomněl na hudební skupinu Grenhorns a její hit Oranžovej Expres. „…mně stačí, když slyším, jak ty pražce drncaj, djůdá, djůdá, djůdá, djůdá….“ Kdeže ty loňské sněhy jsou? Copak by asi nazpívali dnes? Vystoupili jsme v Senohrabech a dali jsme se cestou k plovárně. Trochu jsme se posilnili v občerstvení Baštírna, kde jsme také prohodili několik přátelských slov a rozdali pár úsměvů cykloturistkám, které toho již v dopoledních hodinách měly zjevně dost. Tím samozřejmě myslím v nohách. Po občerstvení jsme se dali…