Provence 2016 / 5 aneb rozloučení s Francií, Formule 1, Verona a Julie na balkóně Poslední francouzské ráno jsme se vzbudili brzy. Tím pádem jsme měli možnost na procházku uličkami Baudinard sur Verdon. Tedy ta ulička je zde v podstatě jen jedna, ale vede z ní několik paprsků, představujících něco jako slepá ramena. V tomto případě spíše dvě útlá ramínka. Potom jsme dobře posnídali, rozloučili se s velmi mladým personálem hotýlku (tady asi vesnice hned tak nevymřou), nalodili se a vyrazili. Bylo mi naznačeno, že mám vybrat ještě jednu krátkou zastávku. Zvolil jsem tedy městečko Villecroze, protože je typicky provensálsky fotogenické a současně nabízí několik záležitostí, se kterými jsme se na naší cestě ještě nepotkali. Jedná se o „renesanční“ skalní byty a 35 m vysoký vodopád ve zdejším parku. K těm jsme si dali ještě - jen velmi krátkou - procházku, takže ostatní pozoruhodnosti, jako jsou hřiště na pétanque, zbytky hradu, kapli Saint Victor z 13. století, arkády, zvonici, hodinovou věž, románský kostel a zavřené íčko, jsme buď jen zahlédli… Poslední francouzské ráno jsme se vzbudili brzy. Tím pádem jsme měli možnost na procházku uličkami Baudinard sur Verdon. Tedy ta ulička je zde v podstatě jen jedna, ale vede z ní několik paprsků, představujících něco jako slepá ramena. V tomto případě spíše dvě útlá ramínka. Potom jsme dobře posnídali, rozloučili se s velmi mladým personálem hotýlku (tady asi vesnice hned tak nevymřou), nalodili se a vyrazili. Bylo mi naznačeno, že mám vybrat ještě jednu krátkou zastávku. Zvolil jsem tedy městečko Villecroze, protože je typicky provensálsky fotogenické a současně nabízí několik záležitostí, se kterými jsme se na naší cestě ještě nepotkali. Jedná se o „renesanční“ skalní byty a 35 m vysoký vodopád ve zdejším parku. K těm jsme si dali ještě - jen velmi krátkou - procházku, takže ostatní pozoruhodnosti, jako jsou hřiště na pétanque, zbytky hradu, kapli Saint Victor z 13. století, arkády, zvonici, hodinovou věž, románský kostel a zavřené íčko, jsme buď jen zahlédli…