Mini výlet Hřensko-Mezná Rozhodli jsme se ukázat ratolestem krásy Českého Švýcarska. Samozřejmě, že kdybych našim teenegarům řekli, že jedeme chodit po horách, moc nadšeni by nebyli. Tak jsme se vydali přes celou republiku a po zastávce na Titaniku v Praze, Drážďanech, jsme konečně zaparkovali v Hřensku. To konečně je trefné. I přesto, že byl deštivý den, parkoviště v Hřensku byly do posledního místečka obsazeny. Po čtyřiceti minutách se nás ujal místní podnikatel a za "výhodných" podmínek nám poskytl místo na parkování. Při cestě na soutěsky jsme přišli na to, že na ostatních parkovištích se platí o méně.  Neměli jsme moc velké cíle vzhledem k tomu, že s námi bylo tříleté dítě. Navíc výlet byl naplánovaný na poslední chvíli a neobsazené ubytovací kapacity v okolí byly neskutečně drahé. Za Pravčickou branou a Divokou soutěskou si tedy budeme muset vyjet někdy jindy.  Z Hřenska jsme šli  podél řeky Kamenice rovnou k pokladně u Edmundovy… Rozhodli jsme se ukázat ratolestem krásy Českého Švýcarska. Samozřejmě, že kdybych našim teenegarům řekli, že jedeme chodit po horách, moc nadšeni by nebyli. Tak jsme se vydali přes celou republiku a po zastávce na Titaniku v Praze, Drážďanech, jsme konečně zaparkovali v Hřensku. To konečně je trefné. I přesto, že byl deštivý den, parkoviště v Hřensku byly do posledního místečka obsazeny. Po čtyřiceti minutách se nás ujal místní podnikatel a za "výhodných" podmínek nám poskytl místo na parkování. Při cestě na soutěsky jsme přišli na to, že na ostatních parkovištích se platí o méně.  Neměli jsme moc velké cíle vzhledem k tomu, že s námi bylo tříleté dítě. Navíc výlet byl naplánovaný na poslední chvíli a neobsazené ubytovací kapacity v okolí byly neskutečně drahé. Za Pravčickou branou a Divokou soutěskou si tedy budeme muset vyjet někdy jindy.  Z Hřenska jsme šli  podél řeky Kamenice rovnou k pokladně u Edmundovy…