Krátké toulky Malou Fatrou Než sedět v srpnu doma a šetřit dovču jsem se rozhodla, že vezmu pár kamarádů a vyrazíme na slovenskou Malou Fatru. Hned v Praze jsem se pokusila zamluvit lístky u kasy, přičemž mě překvapil postup koupě (u jedné kasy na slovenskou stranu a u další jen na českou - no Kocourkov). Bohužel se mi 4dny před plánovaným odjezdem nepodařilo koupit do nočního vlaku do Žiliny ani lehátko, ba ani lůžko. Takže jsem chlapcům doporučila, ať se vyspí den předem, páč toho asi moc nenaspíme. S kamarády jsem byla dohodnuta na 23:45 na Hlaváku v Praze. Už cestou tam mě začlo být divné, že se všude zjevují přízraky v džínových vestách a tričkách Iron maiden... Všude mraky IM lidí. No co, snad pojedou jiným směrem, ale ouha.... na našem jich stepovalo snad nejvíc a půlka vlaku plná k prasknutí. Ve vřavě lidí jsem se ujistila, že se opravdu konal koncert Iron maiden a mé tušení se proměnilo v jistotu :-) Z našeho kupé se vynořil… Než sedět v srpnu doma a šetřit dovču jsem se rozhodla, že vezmu pár kamarádů a vyrazíme na slovenskou Malou Fatru. Hned v Praze jsem se pokusila zamluvit lístky u kasy, přičemž mě překvapil postup koupě (u jedné kasy na slovenskou stranu a u další jen na českou - no Kocourkov). Bohužel se mi 4dny před plánovaným odjezdem nepodařilo koupit do nočního vlaku do Žiliny ani lehátko, ba ani lůžko. Takže jsem chlapcům doporučila, ať se vyspí den předem, páč toho asi moc nenaspíme. S kamarády jsem byla dohodnuta na 23:45 na Hlaváku v Praze. Už cestou tam mě začlo být divné, že se všude zjevují přízraky v džínových vestách a tričkách Iron maiden... Všude mraky IM lidí. No co, snad pojedou jiným směrem, ale ouha.... na našem jich stepovalo snad nejvíc a půlka vlaku plná k prasknutí. Ve vřavě lidí jsem se ujistila, že se opravdu konal koncert Iron maiden a mé tušení se proměnilo v jistotu :-) Z našeho kupé se vynořil…