Z Bílovic n/Svit. do Líšeňského pivovaru. To jaro má ale sílu. Jak nás všechny táhne ven. Kde se pak kocháme prvními barevnými kvítky. Po nebarevných bledulích nás vytáhlo jaro a kamarád zase ven. Přestože má člověk naplánovanou hromadu prací a stále se objevuje potřeba dalších a dalších, je nutno udělat si čas na vyvenčení. Ve středu Pavel pošle mail a po rychlé smršti zpráv a připomínek se následující den vyráží ven. Aspoň půldenní přestávka z povinností. V Bílovicích nad Svitavou vylézám z prvního vagonu, který jsem chytil při přestupu taktak a koukám po kamarádech, jestli vůbec ve vlaku jsou. Protože jsem je na nádraží v Židenicích neviděl, mám obavy, jestli z výletu na poslední chvíli nesešlo. Ale ne. Lezou z posledního vagonu. Možná ho taky honili na poslední chvíli. Po krátké upřesňující rozpravě se vydáváme po zelené TZ směrem k mostu, za kterým stojí dominantní místní sokolovna. Pro nás žádná novinka, neb se tu pravidelně schází a trampské písně hrávají moji jiní kamarádi. Ach jo. Už… To jaro má ale sílu. Jak nás všechny táhne ven. Kde se pak kocháme prvními barevnými kvítky. Po nebarevných bledulích nás vytáhlo jaro a kamarád zase ven. Přestože má člověk naplánovanou hromadu prací a stále se objevuje potřeba dalších a dalších, je nutno udělat si čas na vyvenčení. Ve středu Pavel pošle mail a po rychlé smršti zpráv a připomínek se následující den vyráží ven. Aspoň půldenní přestávka z povinností. V Bílovicích nad Svitavou vylézám z prvního vagonu, který jsem chytil při přestupu taktak a koukám po kamarádech, jestli vůbec ve vlaku jsou. Protože jsem je na nádraží v Židenicích neviděl, mám obavy, jestli z výletu na poslední chvíli nesešlo. Ale ne. Lezou z posledního vagonu. Možná ho taky honili na poslední chvíli. Po krátké upřesňující rozpravě se vydáváme po zelené TZ směrem k mostu, za kterým stojí dominantní místní sokolovna. Pro nás žádná novinka, neb se tu pravidelně schází a trampské písně hrávají moji jiní kamarádi. Ach jo. Už…