Plavba po Dunajci. Po propršeném červnovém dni se počasí poněkud změnilo. Černá mračna se trhala o vrcholky Beliánských Tater a občas se v jejich trhlinách objevila modrá okénka. Východ vypadal o něco lépe a tak volba pro dnešní den padla na Spišskou Maguru. Ale i při pohledu na její vrcholy v okolí Podolínce se zdálo, že to bude lepší spíše na severu. A tak pokračujeme po jedničce s číslem 77 směrem Stará Lubovňa. Před ní odbočujeme vlevo a po silnici 543 jedeme do Červeného Kláštora. Tato oblast při hranicích Pienského národního parku a Spišské Magury je i při pohledu z auta kouzelná. Silnice klesá do údolí potoka Lipníku a posléze se před námi objevují první domy Červeného Kláštora. Zajíždíme na parkoviště poblíž kláštera a při pohledu na oblohu již s bělostnými mráčky je jisté, že jsme se rozhodli dobře. Červený Kláštor je obec na pravém břehu… Po propršeném červnovém dni se počasí poněkud změnilo. Černá mračna se trhala o vrcholky Beliánských Tater a občas se v jejich trhlinách objevila modrá okénka. Východ vypadal o něco lépe a tak volba pro dnešní den padla na Spišskou Maguru. Ale i při pohledu na její vrcholy v okolí Podolínce se zdálo, že to bude lepší spíše na severu. A tak pokračujeme po jedničce s číslem 77 směrem Stará Lubovňa. Před ní odbočujeme vlevo a po silnici 543 jedeme do Červeného Kláštora. Tato oblast při hranicích Pienského národního parku a Spišské Magury je i při pohledu z auta kouzelná. Silnice klesá do údolí potoka Lipníku a posléze se před námi objevují první domy Červeného Kláštora. Zajíždíme na parkoviště poblíž kláštera a při pohledu na oblohu již s bělostnými mráčky je jisté, že jsme se rozhodli dobře. Červený Kláštor je obec na pravém břehu…