Okolo tajemného hradu Veveří 26. prosinec, druhý Svátek vánoční, na Štěpána, z modré oblohy se usmívá slunovratové sluníčko. To člověka vytáhne ven. Se sváteční kačenou, Prazdrojem a pár hrstmi cukroví v žaludku je třeba udělat pár kroků. Ovšem, než se člověk vypraví, nízkému sluníčku dojde trpělivost a začne se pomalu snižovat. Tím umožní zrádné mlze, usazené v našich krajinách už asi na věčnost, aby se počala zvolna zákeřně plížit od zdola. Nicméně po příjezdu před hrad Veveří s velmi pestrou a málo známou historií, tyčící se na skalnatém ostrohu nad Kníničskou přehradou nedaleko Veverské Bítýšky, se sem mlha zatím nevyšplhala. Z horního malého parkovišťátka u zavřené horní brány scházíme dolů blátivou cestičkou. Opodál za holými větvemi stromů ční mohutné hradby s cimbuřím. Dole nás cestička vyhodí u spodní brány. Je vidět, že v posledních dvou dekádách se hrad zvolna odívá do lepšího kabátu, co mu půlstoletí komunistické vlády nechávalo chátrat.… 26. prosinec, druhý Svátek vánoční, na Štěpána, z modré oblohy se usmívá slunovratové sluníčko. To člověka vytáhne ven. Se sváteční kačenou, Prazdrojem a pár hrstmi cukroví v žaludku je třeba udělat pár kroků. Ovšem, než se člověk vypraví, nízkému sluníčku dojde trpělivost a začne se pomalu snižovat. Tím umožní zrádné mlze, usazené v našich krajinách už asi na věčnost, aby se počala zvolna zákeřně plížit od zdola. Nicméně po příjezdu před hrad Veveří s velmi pestrou a málo známou historií, tyčící se na skalnatém ostrohu nad Kníničskou přehradou nedaleko Veverské Bítýšky, se sem mlha zatím nevyšplhala. Z horního malého parkovišťátka u zavřené horní brány scházíme dolů blátivou cestičkou. Opodál za holými větvemi stromů ční mohutné hradby s cimbuřím. Dole nás cestička vyhodí u spodní brány. Je vidět, že v posledních dvou dekádách se hrad zvolna odívá do lepšího kabátu, co mu půlstoletí komunistické vlády nechávalo chátrat.…