Podzimní procházka k vodopádu na Borovém potoce (Kouty nad Desnou) Výchozím místem pro cestu k nejvyššímu vodopádu na Šumpersku je někdejší malá osada a dnes vyhlášené lyžařské centrum Kouty nad Desnou. Do Kout se dostaneme nejen autem či na kole, ale jezdí sem také autobusy a svou konečnou tady má i železný oř. Cesta k vodopádu je vhodná rovněž pro rodiny s dětmi, veterány i méně zdatné jedince a její většinová část je bez problémů přístupná i s kočárky či na horském kole. Jen závěrečný úsek tvoří převážně úzká pěšina a kluzké kameny, tudíž je vhodná jen pro pěší turistiku. O délce celé trasy v tomto případě rozhoduje výchozí bod, ale pokud je jím rozcestník u mostu na horním okraji Kout (606 m) – a před první serpentinou na ČHS – tak se jedná opravdu jen o příjemnou několikakilometrovou procházku, při které neopustíme modrou TZ a její odnože. V našem případě rozhodovala potřeba vyřídit „dušičky“ v Koutech a snaha vidět alespoň část finále tenisového Turnaje mistryň. Petra Kvitová ale nakonec nikomu moc radosti… Výchozím místem pro cestu k nejvyššímu vodopádu na Šumpersku je někdejší malá osada a dnes vyhlášené lyžařské centrum Kouty nad Desnou. Do Kout se dostaneme nejen autem či na kole, ale jezdí sem také autobusy a svou konečnou tady má i železný oř. Cesta k vodopádu je vhodná rovněž pro rodiny s dětmi, veterány i méně zdatné jedince a její většinová část je bez problémů přístupná i s kočárky či na horském kole. Jen závěrečný úsek tvoří převážně úzká pěšina a kluzké kameny, tudíž je vhodná jen pro pěší turistiku. O délce celé trasy v tomto případě rozhoduje výchozí bod, ale pokud je jím rozcestník u mostu na horním okraji Kout (606 m) – a před první serpentinou na ČHS – tak se jedná opravdu jen o příjemnou několikakilometrovou procházku, při které neopustíme modrou TZ a její odnože. V našem případě rozhodovala potřeba vyřídit „dušičky“ v Koutech a snaha vidět alespoň část finále tenisového Turnaje mistryň. Petra Kvitová ale nakonec nikomu moc radosti…