Velhartickou vrchovinou. Mlha se s přibývajícím dnem stává stále průhlednější a je jisté, že se první listopadový den vydaří. Balíme batohy a jde se na vlak. Cílovou stanicí je zastávka Malonice a tady již nás vítá modrá obloha a paleta barev, kterou dokáže vytvořit jen podzim. Máme před sebou přechod krátkého hřebene v severní části Velhartické vrchoviny. Chvíli se zdržujeme na nově opraveném nádraží a za doprovodu štěkotu dvou psích krasavců se dáváme na cestu.   Od nádraží jdeme k západu po okresce na křižovatku u železničního mostu. Odtud stoupáme silničkou k osadě Javoří. Stromy v okolí se předvádějí ve svých barevných kabátech a louky se barví do hnědavé. S přibývající výškou se otevírají výhledy severním a východním směrem. U prvního domku osady Javoří, máme první část stoupání za sebou. Trvale tady jsou osídlena nejvýše tři stavení, ta ostatní slouží chalupářům. Většinou již ztratila původní vzhled, ale jsou tu i taková, které čas nezměnil.… Mlha se s přibývajícím dnem stává stále průhlednější a je jisté, že se první listopadový den vydaří. Balíme batohy a jde se na vlak. Cílovou stanicí je zastávka Malonice a tady již nás vítá modrá obloha a paleta barev, kterou dokáže vytvořit jen podzim. Máme před sebou přechod krátkého hřebene v severní části Velhartické vrchoviny. Chvíli se zdržujeme na nově opraveném nádraží a za doprovodu štěkotu dvou psích krasavců se dáváme na cestu.   Od nádraží jdeme k západu po okresce na křižovatku u železničního mostu. Odtud stoupáme silničkou k osadě Javoří. Stromy v okolí se předvádějí ve svých barevných kabátech a louky se barví do hnědavé. S přibývající výškou se otevírají výhledy severním a východním směrem. U prvního domku osady Javoří, máme první část stoupání za sebou. Trvale tady jsou osídlena nejvýše tři stavení, ta ostatní slouží chalupářům. Většinou již ztratila původní vzhled, ale jsou tu i taková, které čas nezměnil.…