Slovácko a Ždánice aneb tradiční podzimní cesta za burčákem 1 (v dešti do Milotic) Tradiční podzimní několikadenní výlet, kterým se pokoušíme taktně spojovat sport a alkoholismus – ovšem v obou případech platí „všeho s mírou“ – jsme letos nasměrovali na jihomoravské Slovácko. Kupodivu téměř přesně do sympatických míst, která jsme již před pár lety s Bobem na kole cvičně projeli; tehdy ovšem za nesrovnatelně lepšího počasí. Dokonce i nocleh jsme tenkrát volili takřka na stejném místě, jenom „noclehárnu pod širákem, nacházející se před ždánickým zámkem, tentokrát nahradily přímo zámecké komnaty. Tedy přesněji řečeno ubikace Palánek v hospodářském traktu za zámkem. Byla to spíše taková turistická ubytovna se všemi plusy i mínusy, a to i pro ty, kteří žádný luxus nevyžadují. Dvojpatrové vojenské bidlo by člověk přežil, zvláště když to horní slouží jako odkládací plocha a když něco podobného zažil i v centru Florencie, ale absence - nebo spíše absolutní nefunkčnost - topného systému vadila více než dost. Nemluva o tom, že jediný funkční olejový radiátor… Tradiční podzimní několikadenní výlet, kterým se pokoušíme taktně spojovat sport a alkoholismus – ovšem v obou případech platí „všeho s mírou“ – jsme letos nasměrovali na jihomoravské Slovácko. Kupodivu téměř přesně do sympatických míst, která jsme již před pár lety s Bobem na kole cvičně projeli; tehdy ovšem za nesrovnatelně lepšího počasí. Dokonce i nocleh jsme tenkrát volili takřka na stejném místě, jenom „noclehárnu pod širákem, nacházející se před ždánickým zámkem, tentokrát nahradily přímo zámecké komnaty. Tedy přesněji řečeno ubikace Palánek v hospodářském traktu za zámkem. Byla to spíše taková turistická ubytovna se všemi plusy i mínusy, a to i pro ty, kteří žádný luxus nevyžadují. Dvojpatrové vojenské bidlo by člověk přežil, zvláště když to horní slouží jako odkládací plocha a když něco podobného zažil i v centru Florencie, ale absence - nebo spíše absolutní nefunkčnost - topného systému vadila více než dost. Nemluva o tom, že jediný funkční olejový radiátor…