Dolomity Brenta, Val di Sole a velké italské dobrodružství 1 (Cascate de Saent, Rabbi, Male) Ještě nikdy se mi nepodařilo vidět Alpy jinak než v dešti a mlze. Ale protože je život hlavně o nekonečné řadě pokusů a omylů, zkouším průběžně a opakovaně také já. Když mi kolegyně Eva někdy v prosinci loňského roku oznámila, že chce dát dohromady zájezd do Dolomit, věděl jsem hned, že část mého červencového programu je jasná. Koneckonců DOLOMITY – nebo chcete-li Dolomiti či Dolomiten – patří k nejkrásnějším alpským pohořím. Již v dětství patřily oba stereokotoučky s obrázky tamních tvarově bizarních štítů, skalních hřebenů, horských luk i ledovců k mým nejoblíbenějším. A hned na úvod musím uvést, že místo slova dobrodružství mělo být v titulku původně cykloputování. Nakonec byla celá výprava chvílemi opravdu spíše dobrodružná než cyklistická. Až tak moc kilometrů jsme ve finále nenajeli a kolo občas nahradila pěší turistika, lanovky a dokonce i plavidla. Začněme ale od Adama, tedy v tomto případě spíše od produktu vytvořeného z jeho žebra. Ještě nikdy se mi nepodařilo vidět Alpy jinak než v dešti a mlze. Ale protože je život hlavně o nekonečné řadě pokusů a omylů, zkouším průběžně a opakovaně také já. Když mi kolegyně Eva někdy v prosinci loňského roku oznámila, že chce dát dohromady zájezd do Dolomit, věděl jsem hned, že část mého červencového programu je jasná. Koneckonců DOLOMITY – nebo chcete-li Dolomiti či Dolomiten – patří k nejkrásnějším alpským pohořím. Již v dětství patřily oba stereokotoučky s obrázky tamních tvarově bizarních štítů, skalních hřebenů, horských luk i ledovců k mým nejoblíbenějším. A hned na úvod musím uvést, že místo slova dobrodružství mělo být v titulku původně cykloputování. Nakonec byla celá výprava chvílemi opravdu spíše dobrodružná než cyklistická. Až tak moc kilometrů jsme ve finále nenajeli a kolo občas nahradila pěší turistika, lanovky a dokonce i plavidla. Začněme ale od Adama, tedy v tomto případě spíše od produktu vytvořeného z jeho žebra.