KOLEM PŘEHRADY SLEZSKÁ HARTA K JESENICKÝM SOPKÁM Ve starší době kamenné, kdy náš předchůdce „lovec mamutů“ začal obývat tuto krajinu, prorazily obrovské zemské síly spodnokarbonské vrstvy a vyzdvihly nad povrch této vrchoviny kužely jesenických sopek, které začaly v určitých intervalech chrlit oheň, lávu a popel. Většina těchto sopek se vyznačovala střídáním explozivní a výlevné činnosti. Při explozích byla láva vyvrhována na větší vzdálenost a při tuhnutí pak dopadala na zem v podobě nesoudržných sopečných vyvrženin, zvaných pyroklastika (sopečný popel, lapilli, sopečné balvany, tuf), zatímco při výlevech z kráterů volně vytékala a tvořila lávové proudy. Z tohoto střídání pyroklastického materiálu s lávovými proudy je odvozen i název těchto sopek – stratovulkány (vrstevnaté sopky).     UHLÍŘSKÝ VRCH (672 m.n.m) Tato přírodní památka je jednou z nejmladších sopek na našem území, jejíž stáří se odhaduje na 2,4 milionu let… Ve starší době kamenné, kdy náš předchůdce „lovec mamutů“ začal obývat tuto krajinu, prorazily obrovské zemské síly spodnokarbonské vrstvy a vyzdvihly nad povrch této vrchoviny kužely jesenických sopek, které začaly v určitých intervalech chrlit oheň, lávu a popel. Většina těchto sopek se vyznačovala střídáním explozivní a výlevné činnosti. Při explozích byla láva vyvrhována na větší vzdálenost a při tuhnutí pak dopadala na zem v podobě nesoudržných sopečných vyvrženin, zvaných pyroklastika (sopečný popel, lapilli, sopečné balvany, tuf), zatímco při výlevech z kráterů volně vytékala a tvořila lávové proudy. Z tohoto střídání pyroklastického materiálu s lávovými proudy je odvozen i název těchto sopek – stratovulkány (vrstevnaté sopky).     UHLÍŘSKÝ VRCH (672 m.n.m) Tato přírodní památka je jednou z nejmladších sopek na našem území, jejíž stáří se odhaduje na 2,4 milionu let…