Konečně na Hradišťanech, aneb jak nás mouchy nakonec nesežraly. Nadpis tohoto cestopisu zní poněkud hororově, nemusíte se ale bát, přežili jsme bez větší úhony. Sváteční den 6.7.2015 jsem se svým věrným společníkem fenkou Rinou vyrazili na dlouho odkládaný druhý nejvyšší vrchol Českého středohoří Hradišťany (752 m.n.m.). Tentokrát jsem s Rinou vyrazil netradičním způsobem- autem. Zjistil jsem totiž, že Rina má ráda jízdu tímto vozidlem. Stačí, že odjíždím někam a Rina už se mi automaticky uvelebí v autě. Tohoto objevu jsem tedy hodlal využít a s Rinou jsme se k Hradišťanům přemístili tímto vozidlem. Jak si Rina všimla, že se nějak moc pohybuji kolem svého motorového vozidla, hned ji došlo, že by se to mohlo týkat i jí a už netrpělivě očekávala, kdy bude moc ,,nastoupit“. Dočkala se, ještě jsem ji trochu upravil polohu, abych za ní mohl zavřít dveře a vyrazili jsme k druhé nejvyšší hoře Českého středohoří. Už samotná jízda k našemu cíli byla něco úchvatného, při cestě přes Březno, či Mrsklesy se naskýtají krásné… Nadpis tohoto cestopisu zní poněkud hororově, nemusíte se ale bát, přežili jsme bez větší úhony. Sváteční den 6.7.2015 jsem se svým věrným společníkem fenkou Rinou vyrazili na dlouho odkládaný druhý nejvyšší vrchol Českého středohoří Hradišťany (752 m.n.m.). Tentokrát jsem s Rinou vyrazil netradičním způsobem- autem. Zjistil jsem totiž, že Rina má ráda jízdu tímto vozidlem. Stačí, že odjíždím někam a Rina už se mi automaticky uvelebí v autě. Tohoto objevu jsem tedy hodlal využít a s Rinou jsme se k Hradišťanům přemístili tímto vozidlem. Jak si Rina všimla, že se nějak moc pohybuji kolem svého motorového vozidla, hned ji došlo, že by se to mohlo týkat i jí a už netrpělivě očekávala, kdy bude moc ,,nastoupit“. Dočkala se, ještě jsem ji trochu upravil polohu, abych za ní mohl zavřít dveře a vyrazili jsme k druhé nejvyšší hoře Českého středohoří. Už samotná jízda k našemu cíli byla něco úchvatného, při cestě přes Březno, či Mrsklesy se naskýtají krásné…