<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<wpt lat="49.21413" lon="18.02672">
		<name>Po hřebeni Vizovických vrchů z Lidečka do Drnovic</name>
		<cmt>&amp;nbsp;"Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem" - moc pěkné pranostiky si vymysleli ti naši předci - peciválové. (Docela by mne zajímalo, v jakých fázích proběhla jejich proměna na lid turistický.) To my, Valaši, máme toulání zakotveno v genech! Zřejmě už od doby, kdy rozčilený praotec Jura Bača pozvedl valašku, namířil jí z rumunské nížiny směrem k horám a zavelel ke shromážděnému lidu a ovcím: "A ideme!" A tož šli a šli a to nejskalnější a nejhouževnatější jádro dorazilo až do moravských pohraničních hor, kde se jim zalíbilo. Ovečky už měly toho největšího čundru ve valašských dějinách tak akorát (a bolela je kopýtka), a tak zde putovníci rozbili tábor... a zkysli tu dodnes! Toulání jim ale zůstalo v krvi a touto genetickou poruchou trpí i v současnosti velká část valašské populace. K níž patřím samozřejmě i já. Když poleví sněhy, nechávám se svést voláním modrých obzorů, v práci si nahlásím den dovolené a jdu objevovat neznámo. Nemaje ovečku, musím vyrazit sám, neb manželka si od šéfa…</cmt>
		<desc>&amp;nbsp;"Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem" - moc pěkné pranostiky si vymysleli ti naši předci - peciválové. (Docela by mne zajímalo, v jakých fázích proběhla jejich proměna na lid turistický.) To my, Valaši, máme toulání zakotveno v genech! Zřejmě už od doby, kdy rozčilený praotec Jura Bača pozvedl valašku, namířil jí z rumunské nížiny směrem k horám a zavelel ke shromážděnému lidu a ovcím: "A ideme!" A tož šli a šli a to nejskalnější a nejhouževnatější jádro dorazilo až do moravských pohraničních hor, kde se jim zalíbilo. Ovečky už měly toho největšího čundru ve valašských dějinách tak akorát (a bolela je kopýtka), a tak zde putovníci rozbili tábor... a zkysli tu dodnes! Toulání jim ale zůstalo v krvi a touto genetickou poruchou trpí i v současnosti velká část valašské populace. K níž patřím samozřejmě i já. Když poleví sněhy, nechávám se svést voláním modrých obzorů, v práci si nahlásím den dovolené a jdu objevovat neznámo. Nemaje ovečku, musím vyrazit sám, neb manželka si od šéfa…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/cestopisy/po-hrebeni-vizovickych-vrchu-z-lidecka-do-drnovic/detail"></link>
	</wpt>
</gpx>