Nízké Tatry - 2002 Po dlouhém zvážením jsem se rozhodl strávit dovolenou v Nízkých Tatrách - tož se tedy stalo. Plán cesty byl přejít je po červené od Šumiac až na Kozí chrbát a sejít do Donoval - po hřebenovce dlouhé asi 90km. Po cestě pozorovat místní herpetofaunu a další krásy tohoto národního parku, skoro se nám to splnilo. Dne 26.5. odjezd vlakem z Břeclavi (81Kč Z karta) a následný přestup v Bratislavě (336Sk). Cesta trvala zhruba 6h, při které jsme popíjeli vínečko. Už při přibližování k cíli se to již ve vlaku začalo rojit našimi ne moc populárními cikány. Pobíhali sem a nazpět po úzkých vlakových uličkách jako by něco pořád hledali. Já jsem si jen kontroloval kapce jestli jsem náhodou neutrousil peněženku - člověka napadnou různé věci, když se o vás otře cikán. V 1205 h jsme vystoupili v Červené Skaly a v zápětí nás autobus odvážel do Šumiac (12Sk). Měli jsme štěstí vypadalo to na místí pohřeb jednoho cikána no děs… Po dlouhém zvážením jsem se rozhodl strávit dovolenou v Nízkých Tatrách - tož se tedy stalo. Plán cesty byl přejít je po červené od Šumiac až na Kozí chrbát a sejít do Donoval - po hřebenovce dlouhé asi 90km. Po cestě pozorovat místní herpetofaunu a další krásy tohoto národního parku, skoro se nám to splnilo. Dne 26.5. odjezd vlakem z Břeclavi (81Kč Z karta) a následný přestup v Bratislavě (336Sk). Cesta trvala zhruba 6h, při které jsme popíjeli vínečko. Už při přibližování k cíli se to již ve vlaku začalo rojit našimi ne moc populárními cikány. Pobíhali sem a nazpět po úzkých vlakových uličkách jako by něco pořád hledali. Já jsem si jen kontroloval kapce jestli jsem náhodou neutrousil peněženku - člověka napadnou různé věci, když se o vás otře cikán. V 1205 h jsme vystoupili v Červené Skaly a v zápětí nás autobus odvážel do Šumiac (12Sk). Měli jsme štěstí vypadalo to na místí pohřeb jednoho cikána no děs…