Ukrajina, březen 2015 (po 1 dni na Slovensku a v Polsku) Po dvou letech jsem vyjela na Ukrajinu, tentokrát se synem Honzou. Březen není pro cestování ideální měsíc, pokud nejedete někam na jih do tepla.  Honza mívá tuto dobu první část dovolené, tak jsme vyjeli. Středa, 11.3.: Přes noc jsme jeli do Bratislavy, tady jsme strávili půl dne. Pak přišla smůla, vlak do Košic měl hodinu zpoždění, protože u Povážské Bystrici se rozbila lokomotiva a čekali jsme na náhradní. Osobákem jsme dojeli do Čierne nad Tisou, kde jsme měli po internetu domluvené první ubytování. Vlastně ne přímo v Čierne, ale v Malých Trakanech, vesnici vzdálené dva kilometry. Paní domácí Aranka pro nás přijela na nádraží autem. Za noc v krásném domečku se vším komfortem jsme každý platili 10 eur. Čtvrtek, 12.3.: Museli jsme si ráno přivstat, protože vláček z Čierne nad Tisou do Čopu jede v 6.10. Na nádraží nám jel z Trakan autobus. Přes hranice jsme jeli jen my dva. Kontrola na obou stranách proběhla bez problémů, posunuli jsme si hodinky o hodinu dopředu, trénink… Po dvou letech jsem vyjela na Ukrajinu, tentokrát se synem Honzou. Březen není pro cestování ideální měsíc, pokud nejedete někam na jih do tepla.  Honza mívá tuto dobu první část dovolené, tak jsme vyjeli. Středa, 11.3.: Přes noc jsme jeli do Bratislavy, tady jsme strávili půl dne. Pak přišla smůla, vlak do Košic měl hodinu zpoždění, protože u Povážské Bystrici se rozbila lokomotiva a čekali jsme na náhradní. Osobákem jsme dojeli do Čierne nad Tisou, kde jsme měli po internetu domluvené první ubytování. Vlastně ne přímo v Čierne, ale v Malých Trakanech, vesnici vzdálené dva kilometry. Paní domácí Aranka pro nás přijela na nádraží autem. Za noc v krásném domečku se vším komfortem jsme každý platili 10 eur. Čtvrtek, 12.3.: Museli jsme si ráno přivstat, protože vláček z Čierne nad Tisou do Čopu jede v 6.10. Na nádraží nám jel z Trakan autobus. Přes hranice jsme jeli jen my dva. Kontrola na obou stranách proběhla bez problémů, posunuli jsme si hodinky o hodinu dopředu, trénink…