Olomouc – symbolismus, premonstráti a Theimer (výstavy MUO Tajemné dálky, Speculum mundi, Via Lucis) Před vánočními svátky jsme tradičně navštívili hanáckou metropoli, abychom zde zasytili tělo i ducha. To první hodokvasem na obou olomouckých hlavních náměstích, z nichž to Dolní je umístěno výše než Horní, to druhé v olomouckém Muzeu umění. Část první tvořilo převážně punčování a bramboráky, část druhou právě probíhající výstavy v Muzeu moderního umění i Arcidiecézním muzeu. A že se bylo na co dívat. Oproti běžnému stavu věci to však u mě tentokrát překvapivě těsně zvítězila moderna – možná i proto, že již při vyslovení jména František Drtikol tak nějak lehce jihnu. Martina byla asi spokojenější na trzích, protože v závěru mě z expozice vyhnala s tím, že bychom se mohli přesunout na vlakové nádraží. Takže jsem undergroundová – tedy v podzemí AMO vystavovaná – díla Ivana Theimera už neviděl. Ve finále měla možná pravdu (jak už to manželkám občas přiznáváme, aby se na nás občas mile usmály), protože druhý den nás z olomouckého korzování i tak bolel celý… Před vánočními svátky jsme tradičně navštívili hanáckou metropoli, abychom zde zasytili tělo i ducha. To první hodokvasem na obou olomouckých hlavních náměstích, z nichž to Dolní je umístěno výše než Horní, to druhé v olomouckém Muzeu umění. Část první tvořilo převážně punčování a bramboráky, část druhou právě probíhající výstavy v Muzeu moderního umění i Arcidiecézním muzeu. A že se bylo na co dívat. Oproti běžnému stavu věci to však u mě tentokrát překvapivě těsně zvítězila moderna – možná i proto, že již při vyslovení jména František Drtikol tak nějak lehce jihnu. Martina byla asi spokojenější na trzích, protože v závěru mě z expozice vyhnala s tím, že bychom se mohli přesunout na vlakové nádraží. Takže jsem undergroundová – tedy v podzemí AMO vystavovaná – díla Ivana Theimera už neviděl. Ve finále měla možná pravdu (jak už to manželkám občas přiznáváme, aby se na nás občas mile usmály), protože druhý den nás z olomouckého korzování i tak bolel celý…