KAVKAZ 2014 díl II. Gruzie 26.červen   00:05 v Tbilisi jsme opět…naše naděje, že budeme spát na Tbiliském hlavním nádrží se hroutí v základech… ptáme se všudypřítomných policistů..zakrivať se bude v jednu hodinu. Vycházíme ven a dráždíme tím prvotní pudy taxikářů, jež nemohou pochopit, že teď o půlnoci nikam nechceme,když ani my sami vlastně nevíme co máme v plánu, kde a jestli vůbec chceme spát. Po chvilce rozhodování a krátké debatě se rozvinuje první karimatka, dnes spíme před tbilisským nádražím s hlavou opřenou o výlohu obchodu se spotřební elektronikou… takže vlastně se náš záměr přespat na nádraží docela daří, jen s tou malou obměnou, že nespíme na, ale před před… Celou noc okolo nás létají taxíky, z motorů vyluzujíc se pazvuky všemožných tonů, jsou jich desítky za hodinu a celou noc pořád a pořád… nevím kam neustále jezdí, když poslední a na dlouho poslední vlak, který přijel byl ten náš… jak kluci říkali, několikrát… 26.červen   00:05 v Tbilisi jsme opět…naše naděje, že budeme spát na Tbiliském hlavním nádrží se hroutí v základech… ptáme se všudypřítomných policistů..zakrivať se bude v jednu hodinu. Vycházíme ven a dráždíme tím prvotní pudy taxikářů, jež nemohou pochopit, že teď o půlnoci nikam nechceme,když ani my sami vlastně nevíme co máme v plánu, kde a jestli vůbec chceme spát. Po chvilce rozhodování a krátké debatě se rozvinuje první karimatka, dnes spíme před tbilisským nádražím s hlavou opřenou o výlohu obchodu se spotřební elektronikou… takže vlastně se náš záměr přespat na nádraží docela daří, jen s tou malou obměnou, že nespíme na, ale před před… Celou noc okolo nás létají taxíky, z motorů vyluzujíc se pazvuky všemožných tonů, jsou jich desítky za hodinu a celou noc pořád a pořád… nevím kam neustále jezdí, když poslední a na dlouho poslední vlak, který přijel byl ten náš… jak kluci říkali, několikrát…