Hvozdečko - Freiss-Terschova vápenka Jižní část Zábřežské vrchoviny (říkáme Bouzovská vysočina), je kromě hradu známá i větším výskytem vápencových hornin. Když je někde vápenec, dočkáme se klidně i nějakých krasových jevů (však tu objevím takové Javoříčko, vlastně i Mladeč). Samozřejmě že vápenec se používal vždy jako stavební surovina, ať už ve formě bez větších úprav (samotný kámen), tak i jako surovina k pálení vápna a výrobě cementu. Dnes povětšinou známe vápencové lomy jako dosti velké zářezy do krajiny (do takového Vítošova to není daleko), ale dříve se těžilo i v menších, tak říkajících místních ložiscích. Lomu Hvozdečka tak sloužil k potřebě spíše okolních stavebníků. K tomu zde fungovala i vápenná (zde popsaná jako vápencová) pec. Její činnost se odehrávala v období zhruba 20. let minulého století, jak nakonec upozorňuje i tabulka u zbytků pece. Celkem zachovalá stavba dává zhruba představu, jak takové zařízení fungovalo. Dole bylo topeniště… Jižní část Zábřežské vrchoviny (říkáme Bouzovská vysočina), je kromě hradu známá i větším výskytem vápencových hornin. Když je někde vápenec, dočkáme se klidně i nějakých krasových jevů (však tu objevím takové Javoříčko, vlastně i Mladeč). Samozřejmě že vápenec se používal vždy jako stavební surovina, ať už ve formě bez větších úprav (samotný kámen), tak i jako surovina k pálení vápna a výrobě cementu. Dnes povětšinou známe vápencové lomy jako dosti velké zářezy do krajiny (do takového Vítošova to není daleko), ale dříve se těžilo i v menších, tak říkajících místních ložiscích. Lomu Hvozdečka tak sloužil k potřebě spíše okolních stavebníků. K tomu zde fungovala i vápenná (zde popsaná jako vápencová) pec. Její činnost se odehrávala v období zhruba 20. let minulého století, jak nakonec upozorňuje i tabulka u zbytků pece. Celkem zachovalá stavba dává zhruba představu, jak takové zařízení fungovalo. Dole bylo topeniště…