Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola ve Skuhrově nad Bělou První zmínka o skuhrovském kostele jako o farním pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod dobrušský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1369 byly ze Skuhrova odváděny 3 groše papežského desátku. Roku 1390 si zdejší plebán Šebek směnil faru s Buškem z Týniště. Nový farář však v témže roce odešel do Rychenberku a odsud sem přišel plebán Ondřej. Po smrti plebána Ondřeje byl roku 1403 podán na zdejšího plebána kněz Václav. Za husitských válek přišla fara o kněze a po jejich skončení se tu usadili utrakvisté, kteří spravovali kostel až do pobělohorského období. Postupem času však původní dřevěný chrám Páně zchátral a byl i kapacitně nevyhovující, takže byl zbourán a v letech 1715-1718 byl na jeho místě postaven nový objekt, přičemž podle pověsti byl na jeho stavbu použit též kámen z nedaleké hradní zříceniny. Roku 1786 byla zřízena samostatná skuhrovská fara, takže chrám Páně obdržel opět svého duchovního správce. K opravě kostela… První zmínka o skuhrovském kostele jako o farním pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod dobrušský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1369 byly ze Skuhrova odváděny 3 groše papežského desátku. Roku 1390 si zdejší plebán Šebek směnil faru s Buškem z Týniště. Nový farář však v témže roce odešel do Rychenberku a odsud sem přišel plebán Ondřej. Po smrti plebána Ondřeje byl roku 1403 podán na zdejšího plebána kněz Václav. Za husitských válek přišla fara o kněze a po jejich skončení se tu usadili utrakvisté, kteří spravovali kostel až do pobělohorského období. Postupem času však původní dřevěný chrám Páně zchátral a byl i kapacitně nevyhovující, takže byl zbourán a v letech 1715-1718 byl na jeho místě postaven nový objekt, přičemž podle pověsti byl na jeho stavbu použit též kámen z nedaleké hradní zříceniny. Roku 1786 byla zřízena samostatná skuhrovská fara, takže chrám Páně obdržel opět svého duchovního správce. K opravě kostela…