Hřibojedská cesta v barvách podzimu Pár fotografií cesty, která od nepaměti spojovala Nouzov s Malými Hřibojedami a tvořila rovněž hranici panství žírečských jezuitů a kukského panství Františka Antonína hraběte Šporka, jež v těch dobách nebyla příliš klidná, neboť zde probíhala velká řada různých majetkových i náboženských sporů, mnohdy hnaných z obou stran až do krajností, aby se panstvo koncem 18. století zbavilo sousedních polí a pastvin a rozprodalo je do dědičného držení svým poddaným, což je vidět třeba z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA480018400).Těmito místy vedla veřejná doprava dlouhá léta, teprve kvůli bezpečnosti byla uzavřena pro dopravu (kromě uvedených výjimek), takže zde dnes můžeme narazit zejména na cyklisty a pěší turisty, zatímco motoristé musí jet buďto přes Dubenec, či přes Litíč, i když… Pár fotografií cesty, která od nepaměti spojovala Nouzov s Malými Hřibojedami a tvořila rovněž hranici panství žírečských jezuitů a kukského panství Františka Antonína hraběte Šporka, jež v těch dobách nebyla příliš klidná, neboť zde probíhala velká řada různých majetkových i náboženských sporů, mnohdy hnaných z obou stran až do krajností, aby se panstvo koncem 18. století zbavilo sousedních polí a pastvin a rozprodalo je do dědičného držení svým poddaným, což je vidět třeba z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA480018400).Těmito místy vedla veřejná doprava dlouhá léta, teprve kvůli bezpečnosti byla uzavřena pro dopravu (kromě uvedených výjimek), takže zde dnes můžeme narazit zejména na cyklisty a pěší turisty, zatímco motoristé musí jet buďto přes Dubenec, či přes Litíč, i když…