Z Podkopné Lhoty přes Vrzavé skály do Kašavy K místům, ke kterým se v čase moc rád vracím, patří Vrzavé skály na kopci Sýkornici, jehož dlouhé hřebenové témě je dělítkem mezi katastry obcí Držkové a Kašavy. Nejblíž je to k nim z první anebo z druhé dědiny, já ale tentokrát zvolil delší přístupovou cestu od dolního konce obce Podkopná Lhota, protože její ústřední zástavbu doposud neznám. K výletu zvoleno úterý 23.června, kdy sice naši zemi již zasáhla vlna extrémní tropických veder, ale dopoledne mělo být ještě celkem dýchatelno. Ze Zlína vyjíždím přímým busem přes Slušovice brzy ráno pár minut po šesté a vystupuji u areálu nějaké firmy (asi sklady) na zastávce „Trnava, Fagus.“ Po urychlené konzumaci svačiny již kráčím po silnici vzhůru údolím k ceduli se znakem Podkopné Lhoty a u prvního stavení zůstanu zírat, protože hned u něj na polní cestě stojí srna se dvěma srnčaty. Předchozí dlouhatánská zástavba obce Trnavy v údolí potoka Trnávky tvoří rozhraní mezi „Přírodním parkem Vizovické vrchy“ a… K místům, ke kterým se v čase moc rád vracím, patří Vrzavé skály na kopci Sýkornici, jehož dlouhé hřebenové témě je dělítkem mezi katastry obcí Držkové a Kašavy. Nejblíž je to k nim z první anebo z druhé dědiny, já ale tentokrát zvolil delší přístupovou cestu od dolního konce obce Podkopná Lhota, protože její ústřední zástavbu doposud neznám. K výletu zvoleno úterý 23.června, kdy sice naši zemi již zasáhla vlna extrémní tropických veder, ale dopoledne mělo být ještě celkem dýchatelno. Ze Zlína vyjíždím přímým busem přes Slušovice brzy ráno pár minut po šesté a vystupuji u areálu nějaké firmy (asi sklady) na zastávce „Trnava, Fagus.“ Po urychlené konzumaci svačiny již kráčím po silnici vzhůru údolím k ceduli se znakem Podkopné Lhoty a u prvního stavení zůstanu zírat, protože hned u něj na polní cestě stojí srna se dvěma srnčaty. Předchozí dlouhatánská zástavba obce Trnavy v údolí potoka Trnávky tvoří rozhraní mezi „Přírodním parkem Vizovické vrchy“ a…