Rešáky 19.9.2026 Poslední letní sobota. Tedy počítáme-li léto podle astronomů, meteorologicky je podzim už od začátku září a vlastně to i víc sedí, hlavně v těch dalších měsících, jak se světelné dny zkracují a prodlužuje se temná stránka dne. Předpověď se jevila celkem nadějně. Nějak mi došlo, že letos jsem trošku zanedbal Rýmařovsko, byť je to od nás jen přes kopec (myšleno Skřítek). A vlastně se mi jevila i jako zajímavá myšlenka, podívat se, jak tečou nějaké vodopády. Ty konkrétní padají na říčce Huntavě a díky blízké osadě se jim říká Rešovské. Jsou to zároveň asi největší vodopády Nízkého Jeseníku. V posledních dnech přeci jen i trošku zapršelo, tak by snad nemusely být úplně na suchu. Tentokrát jsem zvolil přístupovou cestu od Dlouhé Loučky. Potěšil mě fakt, že tu mají celkem pěknou cyklostezku do Valšova Dolu. Pak je sice od rozcestí se soutokem Olšavy a Huntavy poněkud zanedbaná asfaltka, ale ai po kilometru začíná značně nový asfaltový povrch, který je patrně zásluha Lesů ČR. No to už se jede… Poslední letní sobota. Tedy počítáme-li léto podle astronomů, meteorologicky je podzim už od začátku září a vlastně to i víc sedí, hlavně v těch dalších měsících, jak se světelné dny zkracují a prodlužuje se temná stránka dne. Předpověď se jevila celkem nadějně. Nějak mi došlo, že letos jsem trošku zanedbal Rýmařovsko, byť je to od nás jen přes kopec (myšleno Skřítek). A vlastně se mi jevila i jako zajímavá myšlenka, podívat se, jak tečou nějaké vodopády. Ty konkrétní padají na říčce Huntavě a díky blízké osadě se jim říká Rešovské. Jsou to zároveň asi největší vodopády Nízkého Jeseníku. V posledních dnech přeci jen i trošku zapršelo, tak by snad nemusely být úplně na suchu. Tentokrát jsem zvolil přístupovou cestu od Dlouhé Loučky. Potěšil mě fakt, že tu mají celkem pěknou cyklostezku do Valšova Dolu. Pak je sice od rozcestí se soutokem Olšavy a Huntavy poněkud zanedbaná asfaltka, ale ai po kilometru začíná značně nový asfaltový povrch, který je patrně zásluha Lesů ČR. No to už se jede…