Litenčickými vrchy z Dřínova přes Uhřice po NPP Křéby V pátek 22.května jsem si ze Zlína „odskočil“ na Kroměřížsko, abych konečně na vlastní oči spatřil romantickou poloruinu dřínovského zámku, k němuž jsem se na jarním výletě ze Zborovic do Věžek už jaksi nestačil doplazit. Od něj pak naplánováno pokračování „neznámými“ obcemi Litenčické pahorkatiny do cíle dnešní pouti, jímž se měl stát po překonání 13 kilometrů městys Nezamyslice. (V něm jsem - když nepočítám cestu prstem po mapě - také ještě nikdy nebyl.) Taková vymoženost, jakými jsou značené tur.trasy, do této oblasti dosud nepronikla, takže nezbylo než pochodovat po silničkách, polních cestách a místy využít i cyklostezek. Ze Zlína do Dřínova jsem se dostal brzkým ranním autobusem se zrychlým přestupem na další spoj v Kroměříži. Po výsadku v centru Dřínova nejprve využito dobrodiní lavečky na zastávce ke konzumaci svačiny, nakopnutí organismu kofeinem z láhve Pepsi a vše završeno nikotinovou injekcí ve formě vonné tyčinky zn.Camel. Po ní už se probudila i dosud spící okrajová… V pátek 22.května jsem si ze Zlína „odskočil“ na Kroměřížsko, abych konečně na vlastní oči spatřil romantickou poloruinu dřínovského zámku, k němuž jsem se na jarním výletě ze Zborovic do Věžek už jaksi nestačil doplazit. Od něj pak naplánováno pokračování „neznámými“ obcemi Litenčické pahorkatiny do cíle dnešní pouti, jímž se měl stát po překonání 13 kilometrů městys Nezamyslice. (V něm jsem - když nepočítám cestu prstem po mapě - také ještě nikdy nebyl.) Taková vymoženost, jakými jsou značené tur.trasy, do této oblasti dosud nepronikla, takže nezbylo než pochodovat po silničkách, polních cestách a místy využít i cyklostezek. Ze Zlína do Dřínova jsem se dostal brzkým ranním autobusem se zrychlým přestupem na další spoj v Kroměříži. Po výsadku v centru Dřínova nejprve využito dobrodiní lavečky na zastávce ke konzumaci svačiny, nakopnutí organismu kofeinem z láhve Pepsi a vše završeno nikotinovou injekcí ve formě vonné tyčinky zn.Camel. Po ní už se probudila i dosud spící okrajová…