Zřícenina hradu Prácheň u Horažďovic Prácheň u Horažďovic: Kolébka slavného kraje a zapomenutá gotická bašta Na strmém kamenitém ostrohu nad řekou Otavou, jen necelé 3 kilometry od Horažďovic, leží místo s mimořádně bohatou historií. Zřícenina hradu Prácheň dnes sice působí tichým a nenápadným dojmem, ve středověku však šlo o klíčové centrum moci, které dalo název celému Prácheňskému kraji. Od přemyslovského hradiště ke kamennému hradu Historie místa sahá až do 10. století, kdy zde vzniklo významné slovanské hradiště. Sloužilo jako jedno ze správních center přemyslovského státu a sídlo královského krajského správce. Obrat nastal kolem roku 1315, kdy panství získal Bavor III. z Strakonic. Ten se svolením krále Jana Lucemburského staré hradiště zbořil a na jeho místě vybudoval pevný gotický hrad. V 15. století přešel Prácheň do držení rodu Švihovských z Rýzmberka. S rozvojem palných zbraní a měnícími se požadavky na komfort však hrad přestával vyhovovat, a když Švihovští přesunuli své sídlo do… Prácheň u Horažďovic: Kolébka slavného kraje a zapomenutá gotická bašta Na strmém kamenitém ostrohu nad řekou Otavou, jen necelé 3 kilometry od Horažďovic, leží místo s mimořádně bohatou historií. Zřícenina hradu Prácheň dnes sice působí tichým a nenápadným dojmem, ve středověku však šlo o klíčové centrum moci, které dalo název celému Prácheňskému kraji. Od přemyslovského hradiště ke kamennému hradu Historie místa sahá až do 10. století, kdy zde vzniklo významné slovanské hradiště. Sloužilo jako jedno ze správních center přemyslovského státu a sídlo královského krajského správce. Obrat nastal kolem roku 1315, kdy panství získal Bavor III. z Strakonic. Ten se svolením krále Jana Lucemburského staré hradiště zbořil a na jeho místě vybudoval pevný gotický hrad. V 15. století přešel Prácheň do držení rodu Švihovských z Rýzmberka. S rozvojem palných zbraní a měnícími se požadavky na komfort však hrad přestával vyhovovat, a když Švihovští přesunuli své sídlo do…