Spišská Sobota (Poprad) Tato lokalita na jihovýchodním úpatí Vysokých Tater v povodí řeky Poprad byla osídlena již v pravěku, čehož největším důkazem může být nález travertínového odlitku lebky neandrtálce z nedalekých Gánovců, k němuž došlo v roce 1926. Ale drobné stopy až neolitického osídlení se zde nacházely již od přelomu 18. a 19. století, přičemž od té doby se tu vystřídala řada kultur, jež byly později nahrazeny slovanským obyvatelstvem. Když v roce 1000 n. l. obdržel Štěpán I. královskou korunu od papeže a zmocnil se dnešního Slovenska, Spiš se stala severním pohraničním územím Uher, což vyvolávalo řadu zvratů a katastrofálních událostí, z nichž můžeme jmenovat první tatarský nájezd v roce 1241, jenž si vyžádal obrovské množství škod jak na majetku, tak na místním obyvatelstvu, což se projevilo tím, že sem bylo pozváno německé obyvatelstvo, aby dosídlilo opuštěnou a zničenou krajinu, aby opravilo nebo nově založilo pohraniční hrady, tvrze a opevněná města, které měly být ochranou… Tato lokalita na jihovýchodním úpatí Vysokých Tater v povodí řeky Poprad byla osídlena již v pravěku, čehož největším důkazem může být nález travertínového odlitku lebky neandrtálce z nedalekých Gánovců, k němuž došlo v roce 1926. Ale drobné stopy až neolitického osídlení se zde nacházely již od přelomu 18. a 19. století, přičemž od té doby se tu vystřídala řada kultur, jež byly později nahrazeny slovanským obyvatelstvem. Když v roce 1000 n. l. obdržel Štěpán I. královskou korunu od papeže a zmocnil se dnešního Slovenska, Spiš se stala severním pohraničním územím Uher, což vyvolávalo řadu zvratů a katastrofálních událostí, z nichž můžeme jmenovat první tatarský nájezd v roce 1241, jenž si vyžádal obrovské množství škod jak na majetku, tak na místním obyvatelstvu, což se projevilo tím, že sem bylo pozváno německé obyvatelstvo, aby dosídlilo opuštěnou a zničenou krajinu, aby opravilo nebo nově založilo pohraniční hrady, tvrze a opevněná města, které měly být ochranou…