Branná – Vodní věž Horní úhlaví nádraží v Branné už od počátku provozu (1888) zdobí vodní věž s obslužným domečkem. Vodní věž sloužila k doplnění vody v parních lokomotivách, zde před náročným stoupáním k Ramzovskému sedlu. Kromě uhlí totiž taková lokomotiva spotřebovala celkem značné množství vody, která se musela ve větších stanicích doplňovat. K zásobení vodou v Branné (kdysi Kolštejně) sloužil blízký potok, který teče od Aloisova. Určitou raritou od jiných podobných zařízení je právě tento fakt, že voda tekla od potoka samospádem, takže nemusela být čerpána ze studní (nehledě k tomu, že povrchová voda bývá méně mineralizovaná, takže v lokomotivách se usazovalo méně vodního kamene). Většina lokomotiv měla zásobník v tendru, tedy v části stroje u kabiny strojvůdce, kde se ukládalo i palivo (uhlí). Větší lokomotivy mívaly tendr samostatný, jako připojené vozidlo, v menších strojích byl tendr integrován. Voda se pak do lokomotiv pouštěla tzv. vodním jeřábem, který je v Branné stále funkční … Horní úhlaví nádraží v Branné už od počátku provozu (1888) zdobí vodní věž s obslužným domečkem. Vodní věž sloužila k doplnění vody v parních lokomotivách, zde před náročným stoupáním k Ramzovskému sedlu. Kromě uhlí totiž taková lokomotiva spotřebovala celkem značné množství vody, která se musela ve větších stanicích doplňovat. K zásobení vodou v Branné (kdysi Kolštejně) sloužil blízký potok, který teče od Aloisova. Určitou raritou od jiných podobných zařízení je právě tento fakt, že voda tekla od potoka samospádem, takže nemusela být čerpána ze studní (nehledě k tomu, že povrchová voda bývá méně mineralizovaná, takže v lokomotivách se usazovalo méně vodního kamene). Většina lokomotiv měla zásobník v tendru, tedy v části stroje u kabiny strojvůdce, kde se ukládalo i palivo (uhlí). Větší lokomotivy mívaly tendr samostatný, jako připojené vozidlo, v menších strojích byl tendr integrován. Voda se pak do lokomotiv pouštěla tzv. vodním jeřábem, který je v Branné stále funkční …