Obrázky nejenom z Laponska – státní hranice počtvrté (Norsko a Finsko) Finsko a Norsko. Málokteré dvě sousední země se od sebe vzájemně tolik liší. Finsko je ploché a poseté tisíci jezery obklopenými tichými lesy. Jeho více než 180 000 jezer rozesetých mezi lesy tvoří mozaiku, která působí jako zrcadlo nebe. Voda je zde všudypřítomná – klidná, temná, hluboká. Lesy, převážně borové a smrkové, pokrývají přes 70 % území a vytvářejí dojem nekonečna. Norsko se naopak tyčí – fjordy se zařezávají hluboko do pevniny, zatímco hory stoupají k nebi. Voda zde není klidná, ale divoká – vodopády, příboj, ledovce. Každý kout norské přírody působí jako výjev ze starobylé ságy.  Výše uvedené ale tak nevypadá na hranici, kterou právě projíždíme. Hranice se zde nachází zčásti na řece Tana, kde je také nejsevernější bod Finska a Evropské unie. Na západ pokračuje hraniční řeka, na jih pak hranice putuje po pevnině. Jelikož jsou Finsko i Norsko součástí schengenského prostoru… Finsko a Norsko. Málokteré dvě sousední země se od sebe vzájemně tolik liší. Finsko je ploché a poseté tisíci jezery obklopenými tichými lesy. Jeho více než 180 000 jezer rozesetých mezi lesy tvoří mozaiku, která působí jako zrcadlo nebe. Voda je zde všudypřítomná – klidná, temná, hluboká. Lesy, převážně borové a smrkové, pokrývají přes 70 % území a vytvářejí dojem nekonečna. Norsko se naopak tyčí – fjordy se zařezávají hluboko do pevniny, zatímco hory stoupají k nebi. Voda zde není klidná, ale divoká – vodopády, příboj, ledovce. Každý kout norské přírody působí jako výjev ze starobylé ságy.  Výše uvedené ale tak nevypadá na hranici, kterou právě projíždíme. Hranice se zde nachází zčásti na řece Tana, kde je také nejsevernější bod Finska a Evropské unie. Na západ pokračuje hraniční řeka, na jih pak hranice putuje po pevnině. Jelikož jsou Finsko i Norsko součástí schengenského prostoru…