Zřícenina hradu Žebrák Když se podíváme na zříceniny Žebráku, tak si pomyslíme, koho a proč napadlo vybudovat tento hrad v tak bídném položení. Nad tím samým bádá i Jan Kamenický ve své knize "Kamenického toulky pražským okolím. Povltaví, Polabí, Posázaví, brdské a křivoklátské lesy a jiné": "Za 1/4 hodiny od města ocitneme se u zříceniny hradu Žebráku, zbudovaného na nízkém, skalnatém vršku v poměrně nízké poloze, že se vlastně podivíme, proč tu byl postaven hrad. Však Žebrák byl tehdáž obklopen ze tří stran rybníkem a jen od východu byl přístupným po hrázi a mostě. Ještě dnes je krátký sice, ale příkrý výstup ke zbytkům pevného kdys hradu, z něhož až na naše doby přetrvaly zejména veliká okrouhlá věž, 23 metrů vysoká, pak zbytky čtyřboké věže a kusy dolního i horního paláce s okny. Když ve 14. století připadl hrad komoře královské, sídlíval tu i Karel IV., jenž opustil jej, když mu tam zemřel dvouletý jeho, tehdáž nejstarší syn Václav. Avšak Václavu IV. nevyhovovaly skromné a těsné… Když se podíváme na zříceniny Žebráku, tak si pomyslíme, koho a proč napadlo vybudovat tento hrad v tak bídném položení. Nad tím samým bádá i Jan Kamenický ve své knize "Kamenického toulky pražským okolím. Povltaví, Polabí, Posázaví, brdské a křivoklátské lesy a jiné": "Za 1/4 hodiny od města ocitneme se u zříceniny hradu Žebráku, zbudovaného na nízkém, skalnatém vršku v poměrně nízké poloze, že se vlastně podivíme, proč tu byl postaven hrad. Však Žebrák byl tehdáž obklopen ze tří stran rybníkem a jen od východu byl přístupným po hrázi a mostě. Ještě dnes je krátký sice, ale příkrý výstup ke zbytkům pevného kdys hradu, z něhož až na naše doby přetrvaly zejména veliká okrouhlá věž, 23 metrů vysoká, pak zbytky čtyřboké věže a kusy dolního i horního paláce s okny. Když ve 14. století připadl hrad komoře královské, sídlíval tu i Karel IV., jenž opustil jej, když mu tam zemřel dvouletý jeho, tehdáž nejstarší syn Václav. Avšak Václavu IV. nevyhovovaly skromné a těsné…