Obrázky nejenom z Laponska – železniční trať Kirkenes–Bjørnevatn v Norsku Jednokolejná trať Kirkenes–Bjørnevatn, známá také jako trať Sydvaranger (Sydvarangerbanen), je dlouhá 8.484 metrů a vede z obce Bjørnevatn na jihu k severnímu přístavu v Kirkenes. Majitelem je (byla) soukromá těžební společnost Northern Iron, která trať používala k přepravě železné rudy. Do roku 2010 byla dokonce nejsevernější železnicí na světě. Poté ji překonala ruská trať Obskaja-Bovanenkovo. Vše začalo v roce 1866, kdy v Bjørnevatnu objevili železnou rudu.  O čtyřicet let později založili investoři z Německa a Švédska těžební společnost Sydvaranger a v nedalekém Kirkenes postavili separační továrnu, kam bylo potřeba přepravovat vytěženou rudu. Volba padla logicky na železnici. Výstavba trati byla zahájena roku 1907 a první vlak s rudou vyjel na koleje 13. července 1910. O dva roky později byla nejprve přístavní část a roku 1920 celá trať elektrifikována. Společnost provozovala také osobní vlaky, ale převážně pouze pro své… Jednokolejná trať Kirkenes–Bjørnevatn, známá také jako trať Sydvaranger (Sydvarangerbanen), je dlouhá 8.484 metrů a vede z obce Bjørnevatn na jihu k severnímu přístavu v Kirkenes. Majitelem je (byla) soukromá těžební společnost Northern Iron, která trať používala k přepravě železné rudy. Do roku 2010 byla dokonce nejsevernější železnicí na světě. Poté ji překonala ruská trať Obskaja-Bovanenkovo. Vše začalo v roce 1866, kdy v Bjørnevatnu objevili železnou rudu.  O čtyřicet let později založili investoři z Německa a Švédska těžební společnost Sydvaranger a v nedalekém Kirkenes postavili separační továrnu, kam bylo potřeba přepravovat vytěženou rudu. Volba padla logicky na železnici. Výstavba trati byla zahájena roku 1907 a první vlak s rudou vyjel na koleje 13. července 1910. O dva roky později byla nejprve přístavní část a roku 1920 celá trať elektrifikována. Společnost provozovala také osobní vlaky, ale převážně pouze pro své…