Jalovcová louka Jedeme do Trnavy u Zlína autem, parkujeme v obci (u školy). Teplý leden nás vylákal na procházku do přírody. Vyrážíme s dětmi (3 a 8 let), hlavně kvůli tomu mladšímu je to jen kratší pěší trasa. Chystáme se navštívit místo, kterých dřív bývalo v tomto kraji spousta a dnes už jsou vzácná - louku, kde roste divoce jalovec. Potěšila nás nejen malebná krajina a krásné výhledy.  Jednoznačně za procházkou do přírody, která nebude nikterak exotická, ale přece svým zvláštním způsobem nevšední. Najedli jsme se v dědině a potěšila i sousedící pekárna. Vyšlo nám slunečné počasí. Při výšlapu na kopec nad dědinou jsme se sice trochu zapotili a starší dítě i hlasitě zaprotestovalo, ale Jalovcová louka za to stála. I v lednu byly větvičky jalovce obsypané modravými bobulkami, na kopci nad loukou (pod vysílačem) jsme poseděli na dřevěné lavičce a pokochali se parádními výhledy.  Jedeme do Trnavy u Zlína autem, parkujeme v obci (u školy). Teplý leden nás vylákal na procházku do přírody. Vyrážíme s dětmi (3 a 8 let), hlavně kvůli tomu mladšímu je to jen kratší pěší trasa. Chystáme se navštívit místo, kterých dřív bývalo v tomto kraji spousta a dnes už jsou vzácná - louku, kde roste divoce jalovec. Potěšila nás nejen malebná krajina a krásné výhledy.  Jednoznačně za procházkou do přírody, která nebude nikterak exotická, ale přece svým zvláštním způsobem nevšední. Najedli jsme se v dědině a potěšila i sousedící pekárna. Vyšlo nám slunečné počasí. Při výšlapu na kopec nad dědinou jsme se sice trochu zapotili a starší dítě i hlasitě zaprotestovalo, ale Jalovcová louka za to stála. I v lednu byly větvičky jalovce obsypané modravými bobulkami, na kopci nad loukou (pod vysílačem) jsme poseděli na dřevěné lavičce a pokochali se parádními výhledy.