<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<wpt lat="49.24268" lon="16.74633">
		<name>Do Pekárny (kola jaro 2026) Pt. 2</name>
		<cmt>8.5.2026
Na státní svátek to bude do hor, tedy dá-li se tak nazvat kopce, které patří do sestavy Drahanské vrchoviny, která je samozřejmě podcelkem rozsáhlé vysočiny, která zabírá skoro celé českomoravské pomezí (a proto se jí tak i říká). Drahanská vrchovina zabírá zhruba prostor na východě až jihovýchodě výše zmíněného celku, jižně od vrchoviny, které říkáme Zábřežská (od té je oddělena zhruba tokem říčky Romže, to je někde u Konice). Na jih se táhne k jihomoravské metropoli, tedy Brnu. Na západ se k Drahanské vrchovině rozkládají další kopce Vysočiny, zhruba východně je nižší území zvané Vyškovská brána. Není bez zajímavosti, že Drahanská vrchovina je v této části území vlastně posledními „horami“ Českého masivu, na východě už se totiž začínají kopce, které patří ke Karpatské soustavě. Pro teorii to stačí.
V nějakých druhohorách se území kam jsme vyrazili skrývalo pod teplým mořem a na dně se usazovali hlavně v zálivech zbytky různých živočichů. Díky tomu pak z…</cmt>
		<desc>8.5.2026
Na státní svátek to bude do hor, tedy dá-li se tak nazvat kopce, které patří do sestavy Drahanské vrchoviny, která je samozřejmě podcelkem rozsáhlé vysočiny, která zabírá skoro celé českomoravské pomezí (a proto se jí tak i říká). Drahanská vrchovina zabírá zhruba prostor na východě až jihovýchodě výše zmíněného celku, jižně od vrchoviny, které říkáme Zábřežská (od té je oddělena zhruba tokem říčky Romže, to je někde u Konice). Na jih se táhne k jihomoravské metropoli, tedy Brnu. Na západ se k Drahanské vrchovině rozkládají další kopce Vysočiny, zhruba východně je nižší území zvané Vyškovská brána. Není bez zajímavosti, že Drahanská vrchovina je v této části území vlastně posledními „horami“ Českého masivu, na východě už se totiž začínají kopce, které patří ke Karpatské soustavě. Pro teorii to stačí.
V nějakých druhohorách se území kam jsme vyrazili skrývalo pod teplým mořem a na dně se usazovali hlavně v zálivech zbytky různých živočichů. Díky tomu pak z…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/cestopisy/do-pekarny-kola-jaro-2026-pt-2/detail"></link>
	</wpt>
</gpx>