Libchavy (České) – Libuška Poněkud nazelenalý rybníček v Libchavách (Českých) si celkem zaslouží nějakého strážce nebo v tomto případě strážkyni. Tou je víla, přesněji druhovým určením rusalka Libuška. Nějaký rozdíl v druhovém určení určitě bude. Víly se vyskytují spíše v lesích, rusalky někde u vody (možná že se vyvinul původně z nymf). Libuška tu ustrnula v podobě cca 1 m vysoké kamenné sochy, tedy spíše sošky. Jde o celkem mladou dívku v dlouhém šatě, v pravé ruce drží džbán s vodou, druhou rukou si odhaluje dlouhé vlasy. Ty mívají rusalky většinou v odstínech zelené a lidé si potom pletou vlasy rusalek s nějakými vodními rostlinami a řasami. Jméno žínky úzce souvisí se založením vsi někdy ve 13. století. Šlechtic Kojata věnoval tuto část země svému družiníkovi a ten původní Libchavy pojmenoval jako Lubhavu, z čehož se vyvinul dnešní název obce. Proto i obyvatelé Libchav musí mít odvozená jména. Trošku jsem pátral, kdo by mohl mít Libušku na svědomí. Na méně opracované části pískovce se dá objevit… Poněkud nazelenalý rybníček v Libchavách (Českých) si celkem zaslouží nějakého strážce nebo v tomto případě strážkyni. Tou je víla, přesněji druhovým určením rusalka Libuška. Nějaký rozdíl v druhovém určení určitě bude. Víly se vyskytují spíše v lesích, rusalky někde u vody (možná že se vyvinul původně z nymf). Libuška tu ustrnula v podobě cca 1 m vysoké kamenné sochy, tedy spíše sošky. Jde o celkem mladou dívku v dlouhém šatě, v pravé ruce drží džbán s vodou, druhou rukou si odhaluje dlouhé vlasy. Ty mívají rusalky většinou v odstínech zelené a lidé si potom pletou vlasy rusalek s nějakými vodními rostlinami a řasami. Jméno žínky úzce souvisí se založením vsi někdy ve 13. století. Šlechtic Kojata věnoval tuto část země svému družiníkovi a ten původní Libchavy pojmenoval jako Lubhavu, z čehož se vyvinul dnešní název obce. Proto i obyvatelé Libchav musí mít odvozená jména. Trošku jsem pátral, kdo by mohl mít Libušku na svědomí. Na méně opracované části pískovce se dá objevit…