Smetanovy sady v Hořicích Iniciátorem vzniku tohoto parku byl hudební spolek "Dalibor" a zvláště pak jeho člen a okresní zvěrolékař Josef Fejfar, jemuž v tomto úkolu pomáhaly pěvecké spolky "Ratibor" a "Vesna". První věcí se stal návrh k vybudování pomníku Bedřichu Smetanovi, k čemuž došlo v roce 1889, aby se krátce poté přišlo s nápadem, že by kolem něj mohl vzniknout městský park, již tehdy nazvaný jako "Městské sady Smetanovy". To se psal 3. leden 1894 a návrh vzešel z valné hromady hudebního spolku "Dalibor", kdy došlo k rozšíření pomníkového výboru o prof. Mořice Černila, ředitele c. k. odborné školy Viléma Dokoupila, architekta Bohuslava Moravce, učitele obecné školy Josefa Pazourka, sochaře Antonína Šešinu a architekta Václava Weinzettla. 29. května 1894 došlo ke společné schůzi zástupců vedení města a 18 místních spolků, avšak tento projekt nebyl většinou přítomných pochopen. 5. ledna 1895 se na další schůzi "Dalibora" rozhodlo, že se upustí od myšlenky velkolepých městských sadů a… Iniciátorem vzniku tohoto parku byl hudební spolek "Dalibor" a zvláště pak jeho člen a okresní zvěrolékař Josef Fejfar, jemuž v tomto úkolu pomáhaly pěvecké spolky "Ratibor" a "Vesna". První věcí se stal návrh k vybudování pomníku Bedřichu Smetanovi, k čemuž došlo v roce 1889, aby se krátce poté přišlo s nápadem, že by kolem něj mohl vzniknout městský park, již tehdy nazvaný jako "Městské sady Smetanovy". To se psal 3. leden 1894 a návrh vzešel z valné hromady hudebního spolku "Dalibor", kdy došlo k rozšíření pomníkového výboru o prof. Mořice Černila, ředitele c. k. odborné školy Viléma Dokoupila, architekta Bohuslava Moravce, učitele obecné školy Josefa Pazourka, sochaře Antonína Šešinu a architekta Václava Weinzettla. 29. května 1894 došlo ke společné schůzi zástupců vedení města a 18 místních spolků, avšak tento projekt nebyl většinou přítomných pochopen. 5. ledna 1895 se na další schůzi "Dalibora" rozhodlo, že se upustí od myšlenky velkolepých městských sadů a…