Zámek v Ratibořicích V Ratibořicích se nacházela na jihozápad od současného zámku, kde se říká „Na starých Ratibořicích“, již od středověku tvrz, kolem níž se nacházela malá ves. Zmínka o obou pochází z roku 1388, kdy zde seděl Vaněk ze Žampachu, jinak psaný jako Vaněk z Ratibořic, jehož erbovním znamením byla lovecká trubka. V témže roce pečetil při nadání kostela v Malé Skalici, jež učinili Tas a Oldřich z Boskovic a Markéta, manželka Vaňka z Boskovic, když věnovali k obročí na jejich podacím 1 ½ kopy úroku ze vsi Zliče. Po něm tu žila Eliška z Ratibořic, jež se kolem roku 1392 provdala za Hynáčka z Vízmburka a v roce 1405 založila oltář v Úpici. Později držel Ratibořice Jan z Chlumu, jinak z Ratibořic, který se roku 1440 účastnil čáslavského sněmu a v roce 1448 dobývání Prahy. Král Jiří z Poděbrad mu zapsal roku 1458 zboží Svatopolského kláštera a o něco později učinil úředníkem náchodského panství. Po nabytí svatopolského zboží prodal Ratibořice Alšovi z Rýzmburka, jenž tu seděl v… V Ratibořicích se nacházela na jihozápad od současného zámku, kde se říká „Na starých Ratibořicích“, již od středověku tvrz, kolem níž se nacházela malá ves. Zmínka o obou pochází z roku 1388, kdy zde seděl Vaněk ze Žampachu, jinak psaný jako Vaněk z Ratibořic, jehož erbovním znamením byla lovecká trubka. V témže roce pečetil při nadání kostela v Malé Skalici, jež učinili Tas a Oldřich z Boskovic a Markéta, manželka Vaňka z Boskovic, když věnovali k obročí na jejich podacím 1 ½ kopy úroku ze vsi Zliče. Po něm tu žila Eliška z Ratibořic, jež se kolem roku 1392 provdala za Hynáčka z Vízmburka a v roce 1405 založila oltář v Úpici. Později držel Ratibořice Jan z Chlumu, jinak z Ratibořic, který se roku 1440 účastnil čáslavského sněmu a v roce 1448 dobývání Prahy. Král Jiří z Poděbrad mu zapsal roku 1458 zboží Svatopolského kláštera a o něco později učinil úředníkem náchodského panství. Po nabytí svatopolského zboží prodal Ratibořice Alšovi z Rýzmburka, jenž tu seděl v…