Rudrův mlýn s vodním mandlem v Ratibořicích Informace o tom, kdy byl poprvé na tomto místě vybudován mlýn, se do dnešní doby nedochovaly. První zmínka o něm pochází z 22. prosince 1582, kdy Magdaléna Úlibská, rozená Žehušická z Nestájova, prodala Hedvice Smiřické, resp. Jaroslavu ze Smiřic, spolu s ratibořickým zbožím rovněž nový mlýn z kamene vystavěný o 6 moučných kolech. Celý tento majetek vyšel nového vlastníka na 8 500 kop grošů.Jak to bylo tehdy typické, mlýn býval vždy panským majetkem. Stejně tomu bylo v Ratibořicích, kde se vystřídala nejprve v roli nájemců, později v úloze vlastníků, řada mlynářských rodů, z nichž nejvíce známým byl rod Hejnů, jehož příslušníci hospodařili na mnoha mlýnech v celém širém okolí. Mlynář Jan Hejna byl poprvé zmíněn v roce 1702. Podle gruntovních knih vyženil mlýn roku 1771 (některé prameny uvádějí rok 1773) děd Mančinky (Marie Anny Rudrové, 7. května 1815 - 22. ledna 1871), starší kamarádky Barunky Panklové, mlynář Antonín Rudr (lidově zvaný jako Ludr) ze… Informace o tom, kdy byl poprvé na tomto místě vybudován mlýn, se do dnešní doby nedochovaly. První zmínka o něm pochází z 22. prosince 1582, kdy Magdaléna Úlibská, rozená Žehušická z Nestájova, prodala Hedvice Smiřické, resp. Jaroslavu ze Smiřic, spolu s ratibořickým zbožím rovněž nový mlýn z kamene vystavěný o 6 moučných kolech. Celý tento majetek vyšel nového vlastníka na 8 500 kop grošů.Jak to bylo tehdy typické, mlýn býval vždy panským majetkem. Stejně tomu bylo v Ratibořicích, kde se vystřídala nejprve v roli nájemců, později v úloze vlastníků, řada mlynářských rodů, z nichž nejvíce známým byl rod Hejnů, jehož příslušníci hospodařili na mnoha mlýnech v celém širém okolí. Mlynář Jan Hejna byl poprvé zmíněn v roce 1702. Podle gruntovních knih vyženil mlýn roku 1771 (některé prameny uvádějí rok 1773) děd Mančinky (Marie Anny Rudrové, 7. května 1815 - 22. ledna 1871), starší kamarádky Barunky Panklové, mlynář Antonín Rudr (lidově zvaný jako Ludr) ze…