Kostel sv. Jiljí, opata v Železnici Původně na tomto místě stál jednolodní kostel v románském slohu, který byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a byl vybudován nejspíše na přelomu 12. a 13. století, a to podle zmínek v pamětní knize kopidlenské fary. Není ovšem vyloučen jeho dřívější nebo pozdější vznik. V současné době je odhadováno, že byl postaven v období let 1260-1280 na místě opevněného hradiště. Podle přehledu pražské diecéze z let 1344-1350 náležel pod jičínský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1356 podal Půta z Turgova, pán na Bradleci, na místo zemřelého plebána Smila kněze Ramsolda. Roku 1369 bylo ze Železnice odváděno 12 grošů papežského desátku. Ještě v roce 1378 byl zmíněn zdejší plebán Eamsold, a to jako svědek v soudních aktech. Roku 1398 byl zmíněn plebán Ctibor. Tehdy Havel z Cidliny odkázal za duši své matky Běty a bratra Jana na dvoře v Cidlině 1 kopu grošů pražských ročního platu, aby byla sloužena 4x do roka zádušní mše a za každé zanedbané výročí musel plebán dát vikáři… Původně na tomto místě stál jednolodní kostel v románském slohu, který byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a byl vybudován nejspíše na přelomu 12. a 13. století, a to podle zmínek v pamětní knize kopidlenské fary. Není ovšem vyloučen jeho dřívější nebo pozdější vznik. V současné době je odhadováno, že byl postaven v období let 1260-1280 na místě opevněného hradiště. Podle přehledu pražské diecéze z let 1344-1350 náležel pod jičínský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1356 podal Půta z Turgova, pán na Bradleci, na místo zemřelého plebána Smila kněze Ramsolda. Roku 1369 bylo ze Železnice odváděno 12 grošů papežského desátku. Ještě v roce 1378 byl zmíněn zdejší plebán Eamsold, a to jako svědek v soudních aktech. Roku 1398 byl zmíněn plebán Ctibor. Tehdy Havel z Cidliny odkázal za duši své matky Běty a bratra Jana na dvoře v Cidlině 1 kopu grošů pražských ročního platu, aby byla sloužena 4x do roka zádušní mše a za každé zanedbané výročí musel plebán dát vikáři…