Areál zámku v Mořicích První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1238. Tehdy byla majetkem Předibora z Mořic. V následujících časech se vlastníci střídali a byli jimi i páni z Kravař a Žerotínové. Ti ale po stavovském povstání o své majetky přišli a mořický statek získal jako konfistát Maxmilián z Lichtenštejna. Ten jej roku 1633 daroval klášteru Paulánů ve Vranově u Brna, kteří si v Mořicích vystavěli letní sídlo v podobě raně barokního patrového zámku. Vzniklo poblíž bývalé tvrze, zaniklé za třicetileté války. (Dnes z tohoto tvrziště zůstala v terénu zřetelná jen část pahorku, zbytek odkopán při stavbě sladovny.) Se stavbou zámku započato okolo roku 1700 a o devět let později byl dostavěn. Roku 1784 paulánský řád císař Josef II.zrušil a mořický zámek získal náboženský fond. Začátkem „století páry“ (1807) vesnici zachvátil ničivý požár. Až na dvě stavení zlikvidoval všechna mořická obydlí a neušel mu ani zámek. Opraven byl až po 12 letech, ale to už patřil rakouskému arcivévodovi Ferdinandu d´Este, který jej… První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1238. Tehdy byla majetkem Předibora z Mořic. V následujících časech se vlastníci střídali a byli jimi i páni z Kravař a Žerotínové. Ti ale po stavovském povstání o své majetky přišli a mořický statek získal jako konfistát Maxmilián z Lichtenštejna. Ten jej roku 1633 daroval klášteru Paulánů ve Vranově u Brna, kteří si v Mořicích vystavěli letní sídlo v podobě raně barokního patrového zámku. Vzniklo poblíž bývalé tvrze, zaniklé za třicetileté války. (Dnes z tohoto tvrziště zůstala v terénu zřetelná jen část pahorku, zbytek odkopán při stavbě sladovny.) Se stavbou zámku započato okolo roku 1700 a o devět let později byl dostavěn. Roku 1784 paulánský řád císař Josef II.zrušil a mořický zámek získal náboženský fond. Začátkem „století páry“ (1807) vesnici zachvátil ničivý požár. Až na dvě stavení zlikvidoval všechna mořická obydlí a neušel mu ani zámek. Opraven byl až po 12 letech, ale to už patřil rakouskému arcivévodovi Ferdinandu d´Este, který jej…