Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Pár snímků z botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která však není první tohoto druhu na území hlavního města, protože o zřízení její předchůdkyně usiloval již po roce 1749 Joseph Bernard Scotti de Compostella, první profesor bylinářství a zdravotnického materiálu na pražské univerzitě, který se snažil získat pro výuku nejprve císařskou zahradu "Lustgarten" na Hradčanech, později navrhl rovněž zakoupení některé ze soukromých zahrad. Vše však skončilo neúspěchem a nejspíše někdy roku 1751 zemřel, aby v jeho úsilí pokračoval o rok později nový profesor přírodních dějin Johannes Baptista Bohacz, ale ani on nedokázal své plány završit úspěchem, neboť zemřel v roce 1768. U založení univerzitní zahrady roku 1775 stál totiž až profesor chemie, pozdější děkan lékařské fakulty a v roce 1799 rektor Univerzity Karlovy Josef Bohumír Mikan. Avšak tehdy vznikla na levém břehu Vltavy, což znamenalo její pravidelné poničení řadou záplav, z nichž… Pár snímků z botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která však není první tohoto druhu na území hlavního města, protože o zřízení její předchůdkyně usiloval již po roce 1749 Joseph Bernard Scotti de Compostella, první profesor bylinářství a zdravotnického materiálu na pražské univerzitě, který se snažil získat pro výuku nejprve císařskou zahradu "Lustgarten" na Hradčanech, později navrhl rovněž zakoupení některé ze soukromých zahrad. Vše však skončilo neúspěchem a nejspíše někdy roku 1751 zemřel, aby v jeho úsilí pokračoval o rok později nový profesor přírodních dějin Johannes Baptista Bohacz, ale ani on nedokázal své plány završit úspěchem, neboť zemřel v roce 1768. U založení univerzitní zahrady roku 1775 stál totiž až profesor chemie, pozdější děkan lékařské fakulty a v roce 1799 rektor Univerzity Karlovy Josef Bohumír Mikan. Avšak tehdy vznikla na levém břehu Vltavy, což znamenalo její pravidelné poničení řadou záplav, z nichž…