Synagoga a židovská čtvrť v Kasejovicích. První židovská modlitebna v Kasejovicích stála už v 17. století. Kolem roku 1730 byla založena židovská čtvrť a byla postavena dřevěná synagoga. Kolem roku 1730 bylo rozhodnuto o postavení nové synagogy. Stavba svatyně v pozdně barokním slohu byla dokončena v roce 1763. O třicet let později svatyně vyhořela a byla uzavřena smlouva o její obnově s místním zednickým mistrem Janem Sudou. Synagoga měla dva vchody, jeden pro ženy a druhý pro muže. Pro ženy bylo 45 míst a pro muže 66 míst. Místa se většinou dědila, ale i prodávala a také zastavovala. U věřících se v mnoha případech jednalo o prestiž. Řečniště v synagogách bývá většinou ve středu. V této synagoze je ale řečniště ve středu východní stěny. Zároveň tu je výklenek pro uložení svitků Tóry. Nad výklenkem je letopočet 5590. Na stěnách modlitebny jsou rostlinné a geometrické ornamenty. Klenba je pokryta zlatými hvězdami na modrém podkladě. V synagoze je v současnosti muzeum. První židovská modlitebna v Kasejovicích stála už v 17. století. Kolem roku 1730 byla založena židovská čtvrť a byla postavena dřevěná synagoga. Kolem roku 1730 bylo rozhodnuto o postavení nové synagogy. Stavba svatyně v pozdně barokním slohu byla dokončena v roce 1763. O třicet let později svatyně vyhořela a byla uzavřena smlouva o její obnově s místním zednickým mistrem Janem Sudou. Synagoga měla dva vchody, jeden pro ženy a druhý pro muže. Pro ženy bylo 45 míst a pro muže 66 míst. Místa se většinou dědila, ale i prodávala a také zastavovala. U věřících se v mnoha případech jednalo o prestiž. Řečniště v synagogách bývá většinou ve středu. V této synagoze je ale řečniště ve středu východní stěny. Zároveň tu je výklenek pro uložení svitků Tóry. Nad výklenkem je letopočet 5590. Na stěnách modlitebny jsou rostlinné a geometrické ornamenty. Klenba je pokryta zlatými hvězdami na modrém podkladě. V synagoze je v současnosti muzeum.