Družstevní sušárna čekanky v Bydžovské Lhotce Pěstování čekanky se mělo do Čech dostat kolem roku 1820, ale k jejímu všeobecnému rozšíření došlo až po roce 1888, kdy bylo na dovoz čekanky uvaleno clo. Jedním z míst, kde se čekanka značně uchytila, bylo Královéhradecko. Zprvu byla čekanka sušena v nevyužívaných a zrušených cihlářských pecích, ale kolem roku 1880 začaly k tomuto účelu vznikat úzce specializované stavby, přičemž první takové závody vznikly mimo tento kraj - Schusterova sušárna ve Vojkovicích, Hilprandtova v Blatné a Kolbova v Bubenči. Na Královéhradecku se začaly objevovat nejprve ryze soukromé podniky (Josef Loučný v Hřibsku roku 1893, František Košťál v Plotištích nad Labem v roce 1894 a František Pilnáček ml. ve Stěžerách roku 1895), posléze ty družstevní (v Praskačce v roce 1899, resp. roku 1900, nejprve tichá společnost, z níž se stalo Rolnické družstvo pro zpracování čekanky; v roce 1903 v Sedlici, o 2 roky později v Semonicích a roku 1906 v Čistěvsi, Hoříněvsi, Pileticích a Sendražicích).… Pěstování čekanky se mělo do Čech dostat kolem roku 1820, ale k jejímu všeobecnému rozšíření došlo až po roce 1888, kdy bylo na dovoz čekanky uvaleno clo. Jedním z míst, kde se čekanka značně uchytila, bylo Královéhradecko. Zprvu byla čekanka sušena v nevyužívaných a zrušených cihlářských pecích, ale kolem roku 1880 začaly k tomuto účelu vznikat úzce specializované stavby, přičemž první takové závody vznikly mimo tento kraj - Schusterova sušárna ve Vojkovicích, Hilprandtova v Blatné a Kolbova v Bubenči. Na Královéhradecku se začaly objevovat nejprve ryze soukromé podniky (Josef Loučný v Hřibsku roku 1893, František Košťál v Plotištích nad Labem v roce 1894 a František Pilnáček ml. ve Stěžerách roku 1895), posléze ty družstevní (v Praskačce v roce 1899, resp. roku 1900, nejprve tichá společnost, z níž se stalo Rolnické družstvo pro zpracování čekanky; v roce 1903 v Sedlici, o 2 roky později v Semonicích a roku 1906 v Čistěvsi, Hoříněvsi, Pileticích a Sendražicích).…