Husův sbor v Pardubicích U vzniku Církve československé stáli katoličtí reformní kněží, kteří na sebe upozornili o vánočních svátcích roku 1919, kdy konali půlnoční mši v češtině a ne v povinné do té doby latině. Již v té době začali přemýšlet o založení nové církve, jež by byla absolutně samostatná na dosavadní římskokatolické a v níž by uplatnili své reformní názory a postoje, s nimiž se nedokázali v rámci předchozí církve prosadit. 8. ledna 1920 se tak uskutečnil v Praze jejich sjezd a vznik nové církve byl oznámen provoláním „Národu československému“ z 10. ledna téhož roku.I v Pardubicích se našli příznivci nového učení. O bližší seznámení s ním se zasloužil řídící učitel Karel Horák, jenž uskutečnil 26. února 1921 v sále hotelu „Veselka“ přednášku československého kněze Pokorného-Dlouhého z Prahy, po níž byla zvolena prozatímní rada starších, jejímž předsedou se stal již zmíněný Karel Horák, jednatelem František Frejberk, továrník, a pokladníkem Antonín Čížek, ředitel… U vzniku Církve československé stáli katoličtí reformní kněží, kteří na sebe upozornili o vánočních svátcích roku 1919, kdy konali půlnoční mši v češtině a ne v povinné do té doby latině. Již v té době začali přemýšlet o založení nové církve, jež by byla absolutně samostatná na dosavadní římskokatolické a v níž by uplatnili své reformní názory a postoje, s nimiž se nedokázali v rámci předchozí církve prosadit. 8. ledna 1920 se tak uskutečnil v Praze jejich sjezd a vznik nové církve byl oznámen provoláním „Národu československému“ z 10. ledna téhož roku.I v Pardubicích se našli příznivci nového učení. O bližší seznámení s ním se zasloužil řídící učitel Karel Horák, jenž uskutečnil 26. února 1921 v sále hotelu „Veselka“ přednášku československého kněze Pokorného-Dlouhého z Prahy, po níž byla zvolena prozatímní rada starších, jejímž předsedou se stal již zmíněný Karel Horák, jednatelem František Frejberk, továrník, a pokladníkem Antonín Čížek, ředitel…