Stručný vývoj textilních oborů v Úpici před vznikem továren Tkalcovství bylo již od dávných dob největším zdrojem příjmů zdejšího obyvatelstva, protože v těchto podhorských oblastech nemělo tolik možností jako v nížině. Výhodou bylo, že se zde dařilo pěstování většiny textilních plodin, zejména však lnu, u jehož pěstování byly především ženy. Na nich spočívala většina prací, hospodáři ho pouze naseli a vše ostatní pak musely odpracovat ženy, někdy dokonce i v rámci sousedské výpomoci.V samých počátcích toho o místních tkalcích mnoho nenalezneme, stejně tak jména těch, jež se tomuto řemeslu věnovali, i když jeho provozování můžeme přiřadit pomalu ke každé chalupě či stavení v celém okolí, zejména však přímo na vsi. Jednu z prvních zmínek o úpickém tkalci máme z roku 1563, kdy byl doložen Matouš tkadlec, jinak Vedral zvaný. O něm je nejspíše rovněž zmínka z roku 1572, i když se o něm tentokrát hovoří jako o pláteníkovi. Podle berní ruly z roku 1654 existoval přímo v Úpici 1 tkadlec, jímž byl Václav Lejska. O… Tkalcovství bylo již od dávných dob největším zdrojem příjmů zdejšího obyvatelstva, protože v těchto podhorských oblastech nemělo tolik možností jako v nížině. Výhodou bylo, že se zde dařilo pěstování většiny textilních plodin, zejména však lnu, u jehož pěstování byly především ženy. Na nich spočívala většina prací, hospodáři ho pouze naseli a vše ostatní pak musely odpracovat ženy, někdy dokonce i v rámci sousedské výpomoci.V samých počátcích toho o místních tkalcích mnoho nenalezneme, stejně tak jména těch, jež se tomuto řemeslu věnovali, i když jeho provozování můžeme přiřadit pomalu ke každé chalupě či stavení v celém okolí, zejména však přímo na vsi. Jednu z prvních zmínek o úpickém tkalci máme z roku 1563, kdy byl doložen Matouš tkadlec, jinak Vedral zvaný. O něm je nejspíše rovněž zmínka z roku 1572, i když se o něm tentokrát hovoří jako o pláteníkovi. Podle berní ruly z roku 1654 existoval přímo v Úpici 1 tkadlec, jímž byl Václav Lejska. O…