Zaniklá Bílá brána v Pardubicích Když se řeknou Pardubice, tak každému vytane na mysli jejich symbol v podobě Zelené brány, vzácné a krásné památky gotického stavitelství, o níž bylo v roce 2021 rozhodnuto v referendu, že zůstane neomítnuta podle návrhu architekta Bóži Dvořáka, provedeného roku 1912. Ale vedle této brány existovala ještě jedna, která dala své jméno jednomu z pardubických předměstí.Tato brána, vlastně věž, původně označovaná jako Mýtská (Mejtská) věž, v roce 1538 známá jako věž "k malému předměstí" a roku 1648 udávaná pod názvem "věž mezi branami", stávala na rozhraní vnitřního města a Bělobranského, nyní Bílého Předměstí. Jednalo se rovněž o gotickou stavbu čtverhranného půdorysu o výšce 35 m, jež byla celá zděná (většinou z kamene z Kunětické hory), omítnutá a bíle natřená, což jí též dalo její jméno. Nad vjezdem byl usazen městský znak a okénka ve 2 patrech osvětlovala obytné místnosti. Nahoře měla věž z cihel vyzděný jehlanec a kolem něho kranclem v podobě cimbuří… Když se řeknou Pardubice, tak každému vytane na mysli jejich symbol v podobě Zelené brány, vzácné a krásné památky gotického stavitelství, o níž bylo v roce 2021 rozhodnuto v referendu, že zůstane neomítnuta podle návrhu architekta Bóži Dvořáka, provedeného roku 1912. Ale vedle této brány existovala ještě jedna, která dala své jméno jednomu z pardubických předměstí.Tato brána, vlastně věž, původně označovaná jako Mýtská (Mejtská) věž, v roce 1538 známá jako věž "k malému předměstí" a roku 1648 udávaná pod názvem "věž mezi branami", stávala na rozhraní vnitřního města a Bělobranského, nyní Bílého Předměstí. Jednalo se rovněž o gotickou stavbu čtverhranného půdorysu o výšce 35 m, jež byla celá zděná (většinou z kamene z Kunětické hory), omítnutá a bíle natřená, což jí též dalo její jméno. Nad vjezdem byl usazen městský znak a okénka ve 2 patrech osvětlovala obytné místnosti. Nahoře měla věž z cihel vyzděný jehlanec a kolem něho kranclem v podobě cimbuří…