Panský mlýn v Miletíně Ve většině míst bývaly mlýny vrchnostenským majetkem, avšak v Miletíně byl mlýn založen Řádem německých rytířů, a to u rybníka Penížku. Původně byl součástí dvora, k jehož přestavbě došlo roku 1392. Tento stav však netrval dlouho, protože v roce 1410 byl tento mlýn spolu s celým statkem a dokonce i s pivovarem postoupen řádovému členu Benešovi z Choustníka, jenž za všechno zaplatil celkem 800 kop českých grošů. Od té doby se mu říkalo "Panský". Nebyl to však jediný mlýn v městečku, což dokazují slova Jana Nepomuka Lhoty v knize "Miletín nad Bystřicí. Příběhy jeho a památky":"Mlýn vedle pivovaru, podnes »panský« zvaný, založil bezpochyby také řád Německých rytířů pro svůj klášter; neboť ve smlouvě s Benešem z Chústníka r. 1410. děje se zmínka o mlýně u rybníka pod městečkem. Zdá se, že mlýn byl zprvu níže položen a že voda k němu přitékala z rybníka; později byla hráz vyvýšena a pro mlýn se zřídila zvláštní struha od Miletínka vedoucí mimo bažantnici. Ve většině míst bývaly mlýny vrchnostenským majetkem, avšak v Miletíně byl mlýn založen Řádem německých rytířů, a to u rybníka Penížku. Původně byl součástí dvora, k jehož přestavbě došlo roku 1392. Tento stav však netrval dlouho, protože v roce 1410 byl tento mlýn spolu s celým statkem a dokonce i s pivovarem postoupen řádovému členu Benešovi z Choustníka, jenž za všechno zaplatil celkem 800 kop českých grošů. Od té doby se mu říkalo "Panský". Nebyl to však jediný mlýn v městečku, což dokazují slova Jana Nepomuka Lhoty v knize "Miletín nad Bystřicí. Příběhy jeho a památky":"Mlýn vedle pivovaru, podnes »panský« zvaný, založil bezpochyby také řád Německých rytířů pro svůj klášter; neboť ve smlouvě s Benešem z Chústníka r. 1410. děje se zmínka o mlýně u rybníka pod městečkem. Zdá se, že mlýn byl zprvu níže položen a že voda k němu přitékala z rybníka; později byla hráz vyvýšena a pro mlýn se zřídila zvláštní struha od Miletínka vedoucí mimo bažantnici.