Pověst o mlynáři z Tůně, kterého s kočárem pohltila bezedná tůň Bývalý mlýn čp. 1 v Tůni u Nechanic bývá označován jako „Nový mlýn“, z čehož můžeme usuzovat, že se zde dříve nacházel ještě jeden mlýn- „Starý“. V roce 1729 převzal „Nový mlýn“ Václav Konárovský, který byl od roku 1724 mlynářem v panském mlýně v Sadové. Někdy po něm nebo ještě před ním, nikdo již dnes přesně neví, měl podle lidových podání převzít tento objekt mlynář Roháč, který byl nesmírně bohatý, ale s lidmi byl neustále v nějakých sporech a mezi místními neměl dobrou pověst. On se ani nesnažil, aby ji získal, právě naopak. Byl nesmírně hrabivý a lakotný, na všechny kolem sebe povýšenecký a neurvalý. Ženu i čeládku rád týral, psychicky i fyzicky. Za sebemenší hloupost klidně čeledína nebo služku zpráskal bičem. Krvavé stopy mívala rovněž jeho manželka, která byla jeho opakem – milá a dobrosrdečná. Z toho důvodu postupně přicházel o svou čeleď, protože za nějaký čas se pověsti o něm rozšířily po celém kraji a nikdo nechtěl být zaměstnán u takového… Bývalý mlýn čp. 1 v Tůni u Nechanic bývá označován jako „Nový mlýn“, z čehož můžeme usuzovat, že se zde dříve nacházel ještě jeden mlýn- „Starý“. V roce 1729 převzal „Nový mlýn“ Václav Konárovský, který byl od roku 1724 mlynářem v panském mlýně v Sadové. Někdy po něm nebo ještě před ním, nikdo již dnes přesně neví, měl podle lidových podání převzít tento objekt mlynář Roháč, který byl nesmírně bohatý, ale s lidmi byl neustále v nějakých sporech a mezi místními neměl dobrou pověst. On se ani nesnažil, aby ji získal, právě naopak. Byl nesmírně hrabivý a lakotný, na všechny kolem sebe povýšenecký a neurvalý. Ženu i čeládku rád týral, psychicky i fyzicky. Za sebemenší hloupost klidně čeledína nebo služku zpráskal bičem. Krvavé stopy mívala rovněž jeho manželka, která byla jeho opakem – milá a dobrosrdečná. Z toho důvodu postupně přicházel o svou čeleď, protože za nějaký čas se pověsti o něm rozšířily po celém kraji a nikdo nechtěl být zaměstnán u takového…